EU žádá Rusko, aby zodpovědělo otázky k útoku nervovou látkou

Brusel - Evropská unie dnes vyzvala Rusko, aby bezodkladně odpovědělo na otázky Londýna a mezinárodního společenství ohledně nedávného útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí členských zemí bloku. Zdůraznili také svou bezvýhradnou solidaritu s Británii a podporu její snaze o potrestání viníků.

Unie podle prohlášení bere velmi vážně závěr britské vlády, že za útok nervovou látkou v Salisbury je odpovědná Ruská federace. Podle EU byl útok na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru 4. března v Salisbury "bezohledný a nezákonný čin", který ohrozil životy mnoha civilních občanů.

Unie bude podle textu dění nadále pečlivě sledovat. Prohlášení se ale nijak nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva spolupracovat odmítne. Záležitostí se budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu zabývat také šéfové států a vlád zemí EU.

Ministři zahraničí evropského bloku, které dnes s postojem Londýna seznámil jejich britský kolega Boris Johnson, také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).

"Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území," uvedli ministři zahraničí bloku. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.

Moskva spojování s tímto útokem odmítá. Její měnící se argumentaci ale dnes Johnson při příchodu označil za "stále absurdnější". Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.

EU v prohlášení také upozorňuje, že použití nervové látky je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, porušením mezinárodního práva a podkopáváním mezinárodního pořádku založeného na určitých pravidlech.

Johnson: Ruská absurdní prohlášení k Salisbury už nikoho nezmatou

Způsoby, kterými Rusko odmítá svůj podíl na nedávném útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury, jsou stále absurdnější, řekl dnes při příchodu na jednání s kolegy z EU britský ministr zahraničí Boris Johnson. Jde podle něj o klasickou ruskou strategii, která už nyní ale nikoho nezmate. Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové je Evropská unie v této věci s Británií plně solidární a použití nervové látky vojenského typu je jednoznačně nepřijatelné.

Johnson unijní podporu dnes ráno ocenil a zdůraznil, že Londýn postupuje v souladu se svými závazky plynoucími ze smlouvy o nešíření chemických zbraní. "Je to v jasném kontrastu s tím, jak se chovají Rusové," prohlásil.

Britský ministr připomněl, že Moskva nejprve popírala, že by příslušnou nervovou látku, označovanou jako Novičok (nováček), vůbec vyráběla. "Pak říkají, že ji vyrobili, ale že vše bylo zničeno. Pak zase, že vyrobili a zničili zásoby, ale část se nějak tajemně dostala do Švédska, České republiky, na Slovensko, do USA či dokonce do Británie," upozornil Johnson na různé výroky ruské strany.

Jedná se podle něj o "klasickou ruskou strategii schovávání jehly pravdy ve stohu lží a mlžení". Dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už ale nikoho nemohou poplést, prohlásil Johnson. "U stolu dnes v Bruselu není skoro žádný stát, který by v posledních letech nečelil nějakému nepřátelskému či podvratnému ruskému chování," dodal.

Mogheriniová ale při příchodu neodpověděla na otázku, zda kvůli pokusu o vraždu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou vojenského typu připraví EU například nové sankce vůči Rusku. Poznamenala pouze, že už dopoledne se dá čekat společné prohlášení evropských ministrů zahraničí. Ve čtvrtek se budou věcí zabývat také šéfové států a vlád unie na svém březnovém summitu.

Koncem minulého týdne nechal dobře informovaný britský diplomat bez odpovědi otázku, zda mezi nyní zvažovanými možnostmi je i žádost Británie o aktivaci článku 42. lisabonské smlouvy. Ten předpokládá, že ostatní státy EU poskytnou veškerou pomoc a podporu členské zemi, která se stala na svém území terčem ozbrojeného napadení. Článek byl zatím aktivován jednou, po teroristických útocích ve Francii na podzim 2015.

"Dnes půjde v prvé řadě o to, abychom dostali další informace a abychom ukázali, že stojíme po boku Velké Británie a že něco takové není akceptovatelné," podotkl při příchodu také německý ministr Heiko Maas. Podle něj ale neexistuje jiné věrohodné vysvětlení věci, než je ruský podíl na útoku.

Britský ministr Johnson minulý týden s případem spojil přímo ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten tuto neděli s jasným náskokem vyhrál prezidentské volby a získal další šestiletý mandát.

Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis při příchodu na dnešní jednání v Bruselu uvedl, že je třeba situaci pečlivě prověřit, včetně zapojení Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Její experti mají dnes v Británii získat vzorky látky použité při útoku na Skripalovy.

EU NATO Británie Rusko rozvědky diplomacie kriminalita