Pět verzí smrti Jana Masaryka. Rusko klíčové dokumenty stále tají

Verze 1969: Sebevražda, nebo náhoda při kouření

Na dlouhých dvacet let pak případ smrti Jana Masaryka utichl. Znovu se otevřel až v dubnu 1968 díky uvolnění poměrů během pražského jara. Vyšetřování bylo velmi rozsáhlé. Osloveni byli svědci a pamětníci, provedeno bylo na 300 výslechů a prošetřovaly se i podněty od veřejnosti. Případem se zabývali i psychologové a psychiatři. Na místě činu se konala rekonstrukce.

Média i společnost tehdy věnovaly obnovenému vyšetřování velkou pozornost, televize dokonce vysílala několikadílný seriál o záhadách okolo úmrtí. Než ale vyšetřování skončilo, přišel srpen 1968 a okupační vojska. Následná normalizace už pátrání po pravdě nepřála, vyšetřovací tým byl v létě 1969 rozpuštěn.

Na podzim prokuratura jen obecně uvedla, že Masarykova smrt byla buď sebevražda, nebo nešťastná náhoda bez cizího zavinění. Ministr prý mohl vypadnout z okna, když na parapetu kouřil cigaretu. Dokument přitom obsahuje řadu polopravd i lží a ignoruje některé zjištěné skutečnosti.

Verze 1996: Nešťastná náhoda při tajné prohlídce

Vyšetřování mohlo pokračovat až po pádu režimu, prokuratura jím v roce 1993 pověřila Úřad pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB. Protože už většina svědků události nežila, šetření se provádělo hlavně z dochovaných archivních materiálů.

Závěrečné zjištění znělo, že šlo o nešťastnou náhodu, ke které ale došlo během tajné prohlídky Masarykova bytu, nařízené vysoce postavenými činiteli komunistické strany. Vyšetřovatel vyvodil, že se Masaryk z okna sesunul po břiše, s obličejem obráceným do místnosti nebo ke zdi ve snaze uniknout nebezpečí. Po římse ustupoval doleva, maximálně dva metry od okraje okna, a přidržoval se zdi. Pak se ale z neznámého důvodu zřítil na nádvoří.

Let's block ads! (Why?)