Dědic Castrů. V čele Kuby stanul inženýr, který trpělivě čekal na moc

Ještě než se Miguel Díaz-Canel stranickou hierarchií vypracoval na nástupce současného prezidenta Rúla Castra, vysloužil si podle CNN mezi kubánskými úředníky přezdívku „Día y Noche“ - tedy Den a Noc. To proto, že se kdykoliv mohl zjevit, aby zkontroloval, jestli jeho podřízení jsou v práci, nedávají si šlofíka nebo nerozkrádají zásoby.

Díaz-Canel má za sebou dlouhou politickou kariéru. Vystudoval elektrické inženýrství a ještě během studií se přihlásil do Ligy mladých komunistů, aby ve věku 33 let stanul v jejím čele. Jméno si udělal díky efektivní stranické práci v provinciích Villa Clara a Holguín, kde se narodili bratři Castrovi. Členem ústředního vedení komunistické strany je už více než dvacet let.

Raúl Castro si ho za svého nástupce vybral v roce 2013, kdy oznámil svých posledních pět let v prezidentské funkci. „Soudruh Díaz-Canel není žádná rychlokvaška, my neimprovizujeme. Má za sebou více než třicetiletou trajektorii,“ prohlásil před pěti lety Fidelův mladší bratr.

Díaz-Canel se pak stal prvním viceprezidentem a začal reprezentovat kubánský režim na zahraničních cestách. Byl například na pohřbu venezuelského prezidenta Huga Cháveze, navštívil také spřátelené komunistické země, jako je KLDR nebo Čína.

Loutka gerontokracie?

Od sedmapadesátiletého technokrata, který postrádá revolucionářské charisma i řečnický zápal, se žádné velké změny nečekají. „Bráníme náš proces. Bráníme naši revoluci, která je stále ohrožena, která nadále čelí útokům,“ prohlásil například loni při parlamentních volbách.

The Guardian připomíná, že loni na uzavřeném jednání kubánských komunistů sliboval uzavření nezávislých médií a označení několika evropských ambasád za hnízda podvratné činnosti. Je ovšem možné, že to byl jen tah, jak si naklonit největší konzervativce. Při jiných příležitostech totiž hájil akademické svobody a blogery kritické k režimu.

Vláda Castrů po šedesáti letech končí, Kuba se chystá na novou éru

Jeho největším úkolem bude pozvednout zoufalý stav kubánské ekonomiky. Raúl Castro sice zavedl opatrné reformy, díky nimž téměř 600 000 lidí začalo podnikat, tři čtvrtiny Kubánců ale stále pracuje v neefektivních státních podnicích. Hospodářství je pokřiveno kvůli existenci dvou oficiálních měn a pokud budou sjednoceny, hrozí raketová inflace a krach řady státních firem.

Díaz-Canel sice představuje generační změnu, absence revoluční glorioly pro něj může představovat hendikep. Šestaosmdesátiletý Raúl Castro navíc zůstává ve funkci generálního tajemníka komunistické strany a v rozhodování o dalším směřování Kuby bude mít nadále hlavní slovo.

„Současná gerontokracie si udrží kontrolu prostřednictvím slabé a dobře ovládané loutky,“ napsala podle ČTK známá kubánská blogerka Yoani Sánchezová. Podle ní v kubánské společnosti převládá fatalismus a přesvědčení, že se nic nezmění. „Tento pocit je přímým důsledkem šesti dekád, kdy Fidel Castro a po něm jeho mladší bratr Raúl zcela ovládli veškeré dění na tomto karibském ostrově,“ uvedla před několika dny Sánchezová.

Let's block ads! (Why?)