PŘÍMÝ PŘENOS: Rakev s ostatky kardinála Berana dorazila do katedrály svatého Víta

Po krátké modlitbě vyšlo po desáté hodině dopoledne procesí s ostatky kardinála Berana od baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ještě z letiště převážel v pátek kardinálovy ostatky běžný pohřební vůz, v sobotu ale rakev spočinula na klasickém povozu.

„Nechtěli jsme, aby to vypadalo příliš pompézně. Chtěli jsme, aby ten kočár byl opravdu jednoduchý a střízlivý,“ podotkl ceremoniář Arcibiskupství pražského Vojtěch Mátl. Kočár je ozdoben jednoduchým věncem lučního kvítí.

Průvod prošel přes Pohořelec, dále Loretánskou ulicí až na Hradčanské náměstí, kde byla rakev umístěna na katafalk pod oblouk mezi prvním a druhým nádvořím Arcibiskupského paláce.

Od paláce pak průvod prošel Bránou gigantů, přes první a druhé nádvoří Pražského hradu do katedrály sv. Víta. „Je to 28 let, kdy do katedrály vstoupil jako posel svobody Jan Pavel II.,“ připomněl kardinál Dominik Duka historickou souvislost s datem Beranova návratu do Svatého Víta.

Od 11 hodin povede kardinál Duka v katedrále bohoslužbu ke cti svatého Vojtěcha. Rakev s ostatky kardinála Berana bude umístěna před oltářem.

Po skončení mše bude rakev až do pondělního večera vystavena pro veřejnost v katedrále svatého Víta. Následně se uskuteční poutní bohoslužba. Pro rakev s ostatky je už připraven sarkofág, který je zhotovený z vápence.

Místu, kde budou kardinálovy ostatky uloženy, se říká kaple svaté Anežky české, je to ale rovněž kaple Bartoňů z Dobenína, jednoho z nejmladších českých šlechtických rodů. Kaple není uzavřená, jde v podstatě o výklenek oddělený nízkým plotem. Uložení rakve nad zemí do sarkofágu je výjimečné, dochází k němu zpravidla jen v případě svatých. Katolická církev ale doufá, že svatořečení, a v první fázi alespoň blahořečení, kardinála Berana bude úspěšně završeno.

Vězeň obou totalitních režimů

Kardinál Josef Beran se narodil před sto třiceti lety v Plzni v katolické učitelské rodině. Po dokončení gymnázia odjel v roce 1907 do Říma, kde studoval na papežské univerzitě křesťanskou filozofii i teologii. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze. Po návratu působil několik let jako kaplan a poté jako ředitel pedagogiky Učitelského ústavu u sv. Anny. V roce 1932 se stal rektorem Arcibiskupského semináře v Praze.

Po okupaci nacisty se postavil za solidaritu českých bohoslovců a nacisté se na něj zaměřili. Nakonec ho zatkli šestého června 1942, nedlouho po atentátu na Heydricha. Vězněn byl na Pankráci a v koncentračních táborech v Terezíně i Dachau.

Rok po válce ho papež Pius dvanáctý jmenoval 33. pražským arcibiskupem, o měsíc později byl ve svatovítské katedrále vysvěcen. Po komunistickém převratu odmítl podřídit církev komunistické moci. Odplata přišla už v roce 1949. StB ho držela na různých místech dlouhých 14 let. Po propuštění nesměl pobývat v Praze, ani vykonávat arcibiskupský úřad. O čtyři roky později byla Beranovi udělena prezidentská milost, komunistický režim na něj ale neustále dohlížel.

10. ledna 1965 ho jmenoval papež Pavel VI. kardinálem. Režim mu dovolil odjet následující měsíc s tím, že se do vlasti už nemá vracet. Zemřel 17. května 1969 v nedožitých 81 letech na rakovinu plic. In memoriam získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Před dvaceti lety církev zahájila proces jeho blahořečení.

Let's block ads! (Why?)