PŘÍMÝ PŘENOS: Slavnostní bohoslužba k návratu kardinála Berana do vlasti

Rakev s ostatky kardinála vnesli do katedrály bohoslovci, kteří ji převzali u Arcibiskupského paláce. Na Hradčanské náměstí ji přivezl pohřební vůz tažený šestispřežím starokladrubských vraníků a doprovázený stovkami lidí v procesí, které dopoledne vyšlo z baziliky Panny Marie v areálu Strahovského kláštera. Tam byly kardinálovy ostatky přes noc poté, co je v pátek převezl letecký speciál z Vatikánu do Prahy.

Bohoslovci umístili rakev v chrámu před oltář. „Dnes je to přesně 28 let, kdy do katedrály vstoupil jako posel svobody Jan Pavel II.,“ připomněl kardinál Duka historickou souvislost s datem Beranova návratu do Svatého Víta. Duka vstoupil do katedrály na znamení úcty vůči kardinálu Beranovi bos.

V blízkosti rakve byla vystavena lebka svatého Vojtěcha, který je úzce spjat s pražským arcibiskupstvím.

V katedrále je od tohoto týdne i nová socha sv. Vojtěcha, jejímž umístěním se plní jedno z Beranových přání. Symbolicky na svátek svatého Vojtěcha, tedy v pondělí, bude také zesnulý kardinál v katedrále pohřben.

Po skončení mše bude rakev až do pondělního večera vystavena pro veřejnost v katedrále svatého Víta. Následně se uskuteční poutní bohoslužba. Pro rakev s ostatky je už připraven sarkofág, který je zhotovený z vápence.

Místu, kde budou kardinálovy ostatky uloženy, se říká kaple svaté Anežky české, je to ale rovněž kaple Bartoňů z Dobenína, jednoho z nejmladších českých šlechtických rodů. Kaple není uzavřená, jde v podstatě o výklenek oddělený nízkým plotem. Uložení rakve nad zemí do sarkofágu je výjimečné, dochází k němu zpravidla jen v případě svatých. Katolická církev ale doufá, že svatořečení, a v první fázi alespoň blahořečení, kardinála Berana bude úspěšně završeno.

Vězeň obou totalitních režimů

Kardinál Josef Beran se narodil před sto třiceti lety v Plzni v katolické učitelské rodině. Po dokončení gymnázia odjel v roce 1907 do Říma, kde studoval na papežské univerzitě křesťanskou filozofii i teologii. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze. Po návratu působil několik let jako kaplan a poté jako ředitel pedagogiky Učitelského ústavu u sv. Anny. V roce 1932 se stal rektorem Arcibiskupského semináře v Praze.

Po okupaci nacisty se postavil za solidaritu českých bohoslovců a nacisté se na něj zaměřili. Nakonec ho zatkli šestého června 1942, nedlouho po atentátu na Heydricha. Vězněn byl na Pankráci a v koncentračních táborech v Terezíně i Dachau.

Rok po válce ho papež Pius dvanáctý jmenoval 33. pražským arcibiskupem, o měsíc později byl ve svatovítské katedrále vysvěcen. Po komunistickém převratu odmítl podřídit církev komunistické moci. Odplata přišla už v roce 1949. StB ho držela na různých místech dlouhých 14 let. Po propuštění nesměl pobývat v Praze, ani vykonávat arcibiskupský úřad. O čtyři roky později byla Beranovi udělena prezidentská milost, komunistický režim na něj ale neustále dohlížel.

Desátého ledna 1965 ho jmenoval papež Pavel VI. kardinálem. Režim mu dovolil odjet následující měsíc s tím, že se do vlasti už nemá vracet. Zemřel 17. května 1969 v nedožitých 81 letech na rakovinu plic. In memoriam získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Před dvaceti lety církev zahájila proces jeho blahořečení.

Let's block ads! (Why?)