Jaderná dohoda může přežít i bez USA, tvrdí Rouhání. Svět čeká na Trumpovo rozhodnutí

Americký prezident se musí k dohodě vyjadřovat vždy po 120 dnech a nový termín vyprší 12. května. Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je mírumilovný, a považuje dohodu za nevyvratitelnou.

Problémy překonáme, uklidňoval Íránce Rouhání

Podle Rouháního je možné, že dohoda bude žít dál i bez Američanů. „Írán chce, aby naše zájmy byly zaručeny neamerickými signatáři. Nakonec bude dobré pro Írán, že se zbaví zlovolné americké účasti,“ prohlásil politik.

USA varoval, že budou mít „historické výčitky“. „Je možné, že budeme čelit nějakým problémům tak dva až tři měsíce, ale překonáme je,“ prohlásil Rouhání s odkazem na důsledky možného Trumpova vypovězení dohody. Podle íránské centrální banky by ale Trumpův krok neměl na íránskou ekonomiku žádný vliv.

„Základem naší zahraniční politiky jsou konstruktivní vztahy se světem,“ řekl íránský prezident. „Ať už budeme pod sankcemi, nebo ne, měli bychom stát na vlastních nohách, což je velmi důležité pro rozvoj naší země,“ dodal Rouhání.

Dohoda mezi Íránem a šesti klíčovými mezinárodními hráči platí už tři roky. Šíitský stát měl výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí ukončit vojenskou část jaderného programu země a podrobit se mezinárodním inspekcím, které dodržování tohoto slibu kontrolují. Dohoda má zajistit, aby Írán nevyvinul jadernou bombu.

Trumpovi vadí například její omezená platnost. „Je to špatná dohoda, špatně nastavená. Hroutí se a nikdy neměla vzniknout. Viním z toho Kongres, viním z toho spoustu lidí. Pokud nás Írán jakkoliv ohrozí, tak zaplatí jako málokterá země,“ tvrdí Trump.

Prezident se tak distance od svého demokratického předchůdce. „Podle toho, co slyším od Evropanů i odsud, nechce Trump dohodu ukončit proto, že by byl nespokojen s jejím základem, ale protože jde o dědictví (exprezidenta Baracka) Obamy. Trump chce ukázat, že umí být tvrdší, že je schopen vyjednat lepší dohodu, vyvinout na Írán tlak - a možná ho i donutit ke změně režimu,“ říká bývalý vyjednavač íránské jaderné dohody Robert Malley.

Dohodu naopak brání Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie. Za poslední dva týdny s Trumpem jednala německá kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Tato dohoda není nejlepší na světě, ale aniž by byla dokonalá, má celou řadu kladů a oni (Íránci) ji respektují,“ uvedla francouzská ministryně obrany Florence Parlyová.

Jako třetí vyslanec přiletěl do Spojených států britský šéf diplomacie Boris Johnson. „Všechno můžeme napravit, můžeme smlouvu vylepšit ve spolupráci s našimi evropskými přáteli. Můžeme být tvrdší na Írán, ale ne tím, že zrušíme dohodu, která jim zabraňuje vytvořit jadernou zbraň,“ varoval Johnson, který se ale s Trumpem osobně nesetkal.

Netanjahu obvinil Teherán ze lži

Kritický postoj k dohodě má naopak izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten před několika dny zveřejnil dokumenty získané v Íránu, které podle něj navíc dokazují, že vojenský program Teheránu nebyl ukončen. Írán toto nařčení odmítl.

Stejně jako Trump i Netanjahu vyzývá minimálně k úpravě smlouvy nebo rovnou jejím zrušení. A nechal si parlamentem schválit zákon, který mu umožňuje vyhlásit za mimořádných okolností válku jen se souhlasem ministra obrany.

Let's block ads! (Why?)