Libor Dvořák: Situace v okolí Doněcka se prudce zhoršila

Podle agentury Unian za posledních 24 hodin zahynuli v bojích v Doněcké a Luhanské oblasti dva vojáci ukrajinské armády a 15 povstalců. Zraněno bylo přes dvacet lidí.

Proruský povstalec v ruinách doněckého mezinárodního letiště

Proruští separatisté na východní Ukrajině vyhlásili nový stát Malorusko. Za hlavní město chtějí Doněck a území nového státu má sahat od Donbasu až po Lvovskou oblast na hranicích s Polskem. Předák separatistů v Donbaské republice Alexandr Zacharčenko přišel s tímto projektem, protože už podle zpravodaje Českého rozhlasu v Rusku Martina Dorazína nepovažuje Ukrajinu za stát, ve kterém by chtěl žít.

Bojuje se prý po celé linii fronty a nejtvrdší střety jsou hlášeny z města Horlivka, z okolí Doněcka a z předměstí Mariupolu. Proruští separatisté údajně do bojů nasadili dělostřelectvo a minomety, jednotky ukrajinské armády na útoky povstalců „náležitě odpověděly“, uvádí Unian.

Vysoké ztráty povstalců hlásí ukrajinské velení na severozápadním předměstí Horlivky, čtvrtmilionového hornického města na frontové linii, které je pod kontrolou separatistů. Povstalci tam podle již citované agentury ztratili 15 mužů a dalších 13 ozbrojenců bylo zraněno.

Separatisté vysoké ztráty na své straně zatím nepotvrdili. Jejich média nicméně poukazují na prudké zhoršení situace v Horlivce, kde ukrajinská armáda podle povstalců nasadila do boje těžké zbraně zakázané Minskými dohodami.

Horlivka je strategickým místem a „klíčem k celé frontě“, ukrajinská armáda se snaží město obklíčit|foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,Skluesener

Ukrajinský expert Olexij Arestovyč dnes ve svém hodnocení bojových operací napsal, že Horlivka je strategickým místem a „klíčem k celé frontě“. Ukrajinská armáda se podle něj snaží město obklíčit. „Separatisté se dostali do pasti, jejich chování diktuje ukrajinská armáda a ztráty jsou velké. Situace se podstatně mění,“ uvádí tento analytik.

Co z těchto zpravodajských informací usoudit?

Zaprvé – pokud pan Arestovyč mluví o „klíči k celé frontě“, znamená to, že na ukrajinské straně přes veškerá západní varování nepokoušet se o násilné vyřešení celého konfliktu tento svod znovu vzniká.

V těchto dnech jsou to právě tři roky, co pod vlivem událostí na kyjevském Majdanu uprchl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč z metropole a následně do Ruska. Ukrajinský parlament odhlasoval jeho sesazení z funkce a vypsal nové volby. Z těch vzešel jako vítěz Petro Porošenko, který Ukrajincům slíbil reformní program, který je dovede do Evropy.

Prezident Porošenko už v roce 2014 konstatoval, že kdyby separatisté neměli vojenskou podporu Ruska, byli by smeteni během dvou až tří týdnů. To je jistě pravda, ale zároveň by si měla ukrajinská strana uvědomit, že budou-li separatisté vojensky prohrávat, Rusové je v tom nenechají.

Zadruhé – obě strany se navzájem obviňují z nasazení těžkých zbraní, které měly být v duchu Minských dohod už dávno staženy. Těmto obviněním není proč nevěřit: stačí podívat se na důsledky vzájemných útoků. Z řečeného pak samozřejmě vyplývá, jak účinné jsou na obou stranách Minské dohody.

Vladimir Putin se zúčastnil slavnostního otevření Krymského mostu

Nová česká vláda požívající důvěry Poslanecké sněmovny je stále jen jakousi chimérou vznášející se v povětří.

A zatřetí – poslanec ukrajinské Nejvyšší rady Ihor Mojsijčuk míní, že nedávno otevřený Krymský most je třeba zničit. Tento zákonodárce ve vysílání televize 112 Ukrajina prohlásil, že „každá normální země světa, která se nachází ve válečném stavu s jinou zemí a bojuje o své území a o své lidi, se samozřejmě snaží nepřátelskou infrastrukturu zlikvidovat“.

Na otázku, zda by on osobně dokázal na most zaútočit, poslanec konstatoval, že kdyby byl stál v čele ukrajinského ministerstva obrany, rozhodně by to udělal. Důsledky takovýchto případně realizovaných pohrůžek raději ani nedomýšlet.

Let's block ads! (Why?)