O vraždě novináře se již tolik nemluví, poměry v zemi změnila

04.05.2018 17:03

Výměna vlády, rezignace policejního prezidenta, ale i pokračující demonstrace pod heslem "Za slušné Slovensko" jsou podle sociologů i medií patrně nejviditelnějšími změnami na Slovensku po únorové vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Policie a prokuratura o postupu ve vyšetřování případu, které provázela i kritika odborníků, informovaly v posledním období spíše poskrovnu.

Slovenská policie na začátku vyšetřování vyslovila přesvědčení, že dvojnásobná vražda v domě Kuciaka nedaleko Trnavy souvisela s prací investigativního novináře. Další informování o případu si vyhradila prokuratura, podle které okolnosti případu naznačují, že šlo o vraždu na objednávku. Prokuratura nepotvrdila dřívější informace některých medií, že policie má k dispozici identikit či kamerový záznam s možným vrahem. Dříve ale uvedla, že vyšetřovatelé zjistili pohyb pravděpodobného pachatele.

Bezpečnostní analytik Milan Žitný listu Pravda řekl, že pokud by se potvrdily informace, že pachatel byl v domě obětí opakovaně, patrně nešlo o profesionálního vraha.

Policie po vraždě Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové čelila kritice organizace soudních lékařů za to, že k ohledání těl nepřizvala soudního lékaře. Podle medií šlo o patologa, který přednáší histologii a který později odmítl výslech na policii s odůvodněním, že nebyl zbaven mlčenlivosti.

Prokuratura až měsíc po vraždě potvrdila, že novinář a jeho přítelkyně byli zastřeleni již čtyři dny před nalezením těl, byť policie původně informovala o jiném čase vraždy. Zmiňovaný časový odstup mezi vraždou a nalezením těl obětí podle generálního prokurátora Jaromíra Čižnára zkomplikoval vyšetřování.

Čižnár v dubnu podepsal vznik mezinárodního vyšetřovacího týmu, který se bude zabývat případem vraždy Kuciaka a Kušnírové a jehož vznik slovenská strana dříve navrhla italským úřadům.

Kuciak psal kromě jiného o kontaktech blízkých spolupracovníků bývalého slovenského premiéra Roberta Fica na italského podnikatele Antonina Vadalu spojovaného médii s mafií. Vadala, který dlouhodobě žije na Slovensku, byl v březnu zadržen na základě evropského zatykače vydaného soudem v Itálii kvůli podezření z podílu na drogových deliktech. Slovenské úřady následně rozhodly o vydání Vadaly k trestnímu stíhání do vlasti, vůči tomuto postupu podnikatel nic nenamítal.

Kuciak se v článcích věnoval také podezřením z daňových podvodů, které se týkaly i lidí označovaných za blízké straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Nejdéle sloužící slovenský premiér Fico v polovině března v zájmu vyřešení politické krize po vraždě Kuciaka a Kušnírové podal demisi, tříčlenná koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Směru-SD Peterem Pellegrinim, v jehož kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády. Rezignaci po tlaku medií, demonstrantů či prezidenta Andreje Kisky ohlásil i policejní prezident Tibor Gašpar, z funkce by měl odejít koncem května.

Kvůli vraždě novináře se Slovensko dostalo do pozornosti v zahraničí. V březnu přijeli v souvislosti s případem na návštěvu země poslanci Evropského parlamentu. Německá kancléřka Angela Merkelová zase dala v tomto týdnu po schůzce s Pellegrinim jasně najevo očekávání Německa, že Slovensko udělá vše pro to, aby zmiňovanou vraždu vyšetřilo.

Vražda novináře vyburcovala veřejnost a občanské aktivisty, kteří opakovaně zorganizovali sérii demonstrací proti Ficově vládě, ale také proti policejnímu prezidentovi Gašparovi či za předčasné volby. Několika shromáždění po celé zemi bylo z hlediska účasti na Slovensku největšími od takzvané sametové revoluce v roce 1989, která vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu.