Odveta Íránu? Jeho možnosti jsou omezené. I díky EU

Po Trumpově řeči nařídil Rúhání íránské Organizaci pro atomovou energii, aby začala s přípravami obnovení obohacování uranu na „průmyslové úrovni bez jakéhokoliv omezení“. Vysoce obohacený uran má zejména vojenské využití pro konstrukci jaderných raket, jedná se tedy o klíčový komponent jaderného programu. Jaderná dohoda měla právě zabránit tomuto obohacování.

(Ne)možnosti Íránu

Znamená to tedy, že Rúhání vypoví též dohodu? Zatím se zdá, že ne. Rúhání nechce spustit tento program bez podpory ostatních mocností, s kterými uzavřel dohodu. Uvědomuje si, že kdyby začal plně se věnovat jadernému programu, znepřátelil by si tím EU a tím poškodil íránský obchod. Íránská ekonomická situace není stále příznivá a Rúhání nechce, aby se ostatní mocnosti přiklonily k USA a k jejich tvrdým protiíránským sankcím, které vypovězením dohody budou opět uvedeny v činnost.

V současnosti íránská ekonomika je závislá na prodeji ropy. Od ledna 2016 do dnešního dubna se íránské vývozy ropy více než zdvojnásobily na 2,6 milionu barelů denně. V roce 2016 to bylo přibližně 1,5 milionu barelů denně. Tento nárůst byl do značné míry dán zvýšenou poptávkou pro íránské ropě v EU. Pro Írán tak stanovisko EU představuje velice významný faktor pro jeho politický postoj vůči hlavními evropskými státy podporované jaderné dohodě.

Čtěte také:

Ještě před Trumpovým rozhodnutím Írán varoval svět, že odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud Trump vypoví dohodu. To však je velmi nepravděpodobné. Írán tak neučinil ani během drsných protiíránských sankcí aplikovaných na něj kvůli jeho jadernému programu v letech 2005 až 2015. Nedá se očekávat, že by se jeho stanovisko nyní změnilo, zvláště z toho důvodu, že by to nebylo vnímáno příznivě dalšími státy, s nimiž Írán rozvíjí ekonomickou spolupráci.

Írán též naznačuje, že by posílil výrobu balistických střel. Dohoda mu vůbec nezakazuje je vyvíjet v jakémkoliv množství, takže Írán se nemusí bát, že by tímto krokem mohl být osočen z porušení mezinárodní úmluvy. Podle kritiků se jedná o zásadní slabinu odhalující faktickou neužitečnost jaderné dohody, která částečně řeší jeden problém, ale jiný nechává zcela bez povšimnutí.

Nicméně, i v tomto případě lze čekat od Íránu spíše zdrženlivou taktiku. Přílišné zesílení balistického programu by vyvolalo frustraci v EU a hněv v USA a ani jedno není v íránském zájmu. V prvním případě z ekonomických důvodů, v tom druhém zase děsí Írán možnost vojenské preventivní akce ze strany USA.

Prakticky tedy Írán nemůže nic udělat, pokud si nechce znepřátelit Velkou Británii, EU, případně též i Rusko a Čínu, které též jsou příznivci dohody. Vypovězením dohody by se Írán ocitl v mezinárodní izolaci, protože by nebyl brán jako věrohodný partner, který má zájem na dobrých vztazích s ostatními mocnostmi.

Krajní řešení

Nicméně, existuje zde riziko, že tato izolace začne být v Íránu vnímána jako přijatelná cena za opětovné obnovení jaderného programu a posílení balistických střel. Trumpovo rozhodnutí velmi posílilo ultrakonzervativní hlasy v Íránu soustředěné kolem íránského duchovního vůdce a Revoluční gard, které už počátku se stavěly k jaderné dohodě s nedůvěrou a vyčítaly liberálním kruhům v čele s Rúháním, že se vůbec „paktovaly s Velkým satanem (USA)“.

Tyto kruhy mají své dvojníky v USA a Izraeli. Tzv. jestřábi v obou těchto státech by raději postupovaly vůči Íránu mnohem tvrději, až vojensky. Přítomnost jestřábů na obou stranách zvyšuje možnost dnes tolik probíraného vojenského konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Trumpovo rozhodnutí může být tedy poslední kapkou, která podnítí plameny války.