Skutečný vítěz za hranicemi? Irácké volby zřejmě posílí regionální moc Íránu, čeká se šíitský triumf

Írán posiluje vliv v Sýrii, kde pomáhá Asadovu režimu udržet se u moci. Je to navíc jen týden, co slavilo šíitské hnutí Hizballáh podporované Teheránem úspěch v parlamentních volbách v Libanonu. Tam se sice kvůli sdílenému systému moci šíité nemohou dostat ke kormidlu, v Iráku je to ale takřka jistý scénář.

Současný irácký premiér Hajdar Abádí se snažil v uplynulých letech udržovat dobré vztahy jak s Washingtonem, tak i s Teheránem, mezi nimiž jsou vztahy značně vyhrocené. Americký prezident Donald Trump, který tento týden odstoupil od jaderné dohody s Íránem, obviňuje Teherán z podněcování konfliktů na Blízkém východě.

Regionální expanze šíitské moci probíhá od íránské náboženské revoluce v roce 1979. Režim v Teheránu se snaží šířit svou ideologii. Pokud jde o vztahy s Irákem, Írán tvrdí, že úzké vazby jsou nutné kvůli národní bezpečnosti a zahraniční politice. V roce 2014 byl Írán první zemí, která začala pomáhat Bagdádu v boji proti IS, píše FT.

V březnu americký ministr obrany Jim Mattis uvedl, že USA mají „znepokojující důkaz, že Írán se snaží pomocí peněz ovlivnit irácké volby“. FT citoval západního diplomata v Bagdádu, podle něhož Írán financuje všechny šíitské skupiny v Iráku od sesazení Saddáma Husajna v roce 2003.

Trumpův krok naruší rovnováhu sil v regionu, míní expert

Největší šance mají v těchto iráckých volbách šíitské strany čtyř lídrů: premiéra Abádího, expremiéra Núrího Málikího, vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího a vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra.

„Šíitské, často proíránské síly v rámci regionu zřejmě budou posilovat, nicméně po Trumpově odstoupení od jaderné dohody nastává v regionu výrazná geopolitická změna: Zatímco zmíněná dohoda měla z pohledu prezidenta Obamy (který dohodu ze strany USA zaštiťoval) za cíl kromě kontroly íránského jaderného programu také vyvažovat dva nejsilnější regionální bloky - saúdsko-emirátský 'sunnitský' a jeho spojence na straně jedné a proíránský 'šíitský' na straně druhé - dojde nyní k destabilizaci rovnováhy sil ve prospěch 'sunnitské' aliance,“ míní expert na Blízký východ Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně.

„V tomto ohledu nelze zapomínat na to, že ,sunnitský' blok neprosazuje jen ostře proti-íránskou politiku, ale je na něj navázána i řada velmi kontroverzních sunnitských radikálních skupin salafisticky-džihádistického ražení. Jejich vliv tak může rovněž nyní posílit, na což primárně doplatí nejdříve lidé v zemích zmítaných krvavými konflikty - tzn. v Sýrii a Jemenu. Ale celkově jde často i o ostře protizápadní skupiny, které tak mohou zintenzivnit svou činnost i v Evropě a jinde ve světě,“ vysvětluje Čejka.

Premiér Abádí dokázal přesvědčit šíity i sunnity

Podle dubnového průzkumu by kolem 24 procent mohla získat aliance současného premiéra nazvaná Irácké vítězství, kterou Abádí založil loni v prosinci po vítězství irácké armády a šíitských milic nad teroristy z IS. Ti ovládali před čtyřmi lety asi třetinu iráckého území, nyní ale ještě ohrožují region u hranic se Sýrií. Radikálové z IS totiž ovládají ještě menší oblast na severovýchodě Sýrie.

Abádího by si podle dubnového průzkumu přálo za premiéra asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Podporu má i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda oblasti osvobodila od IS. Přes dva miliony Iráčanů ale vyhnala válka s IS ze svých domovů, které byly při bojích mnohde zcela zničeny.

Vzestup IS urychlilo sektářské násilí

Po pádu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, kterého svrhla invaze mezinárodní koalice v čele s USA, byli sunnité v Iráku diskriminováni. Sektářské násilí přispělo i k nárůstu moci radikálů z IS. Na rozdíl od Málikího, který byl premiérem osm let, se jeho nástupci Abádímu podařilo sektářské násilí v zemi zklidnit.

Letos se o přízeň voličů ucházejí i dvě sunnitské aliance, za nimiž jsou dva současní viceprezidenti Usáma Nudžajfí a Ajád Aláví. Podle některých expertů dají ale mnozí voliči i v sunnitských provinciích přednost pragmatickému přístupu a budou volit spíše koalici premiéra Abádího. Ten má podle analytiků i větší šanci přilákat investory do zničené ekonomiky.

Na nového premiéra čeká také problém autonomního Kurdistánu, kde se loni na podzim většina obyvatel vyslovila v referendu pro nezávislost. Tamní regionální vláda chtěla získat mandát pro jednání s Bagdádem, který ale o nezávislosti jednat odmítá a který po plebiscitu poslal armádu do oblastí, které nejsou součástí autonomního Kurdistánu, ale Kurdové je od roku 2014 ovládali.

Ženy čelí antikampani, terčem jsou hlavně ty bez hidžábu

V letošních volbách kandidují také ženy, které jsou často terčem konzervativců, kteří ničí jejich billboardy, špiní je blátem, dokreslují jim vousy nebo je trhají.

Kampaň proti ženám se vede také na internetu. Sítě jsou plné videí zobrazujících údajně kandidátky při sexu s muži, ve spodním prádle nebo v příliš odhalujícím oblečení. Právě jedno takové video přinutilo Intidár Ahmad Džásimovou, která se hlásí ke straně premiéra Abádího, kandidaturu stáhnout, i když materiál označila za podvrh, jehož cílem bylo právě donutit ji vzdát se kandidatury.

Let's block ads! (Why?)