Našlápnutou kariéru Roberta Kennedyho zastavily před 50 lety výstřely palestinského atentátníka

Málokdo byl v Americe 60. let populárnější než Bobby Kennedy - schopný, zkušený, usměvavý a komunikativní senátor s nejvyššími ambicemi. Na popularitě mu přidával i fakt, že jeho starší bratr John Fitzgerald Kennedy (JFK) zemřel v listopadu 1963 v nejvyšším úřadě „mučednickou smrtí“.

Sedmé dítě Josepha a Rose Kennedyových bylo k úspěchu předurčeno. Už během bakalářských studií na Harvardu byl jedním z lídrů školního fotbalového týmu, později se zapsal uspěšným vedením bratrovy kampaně do Senátu. Další jeho kariéra už byla spojena jen s politikou.

Když v roce 1960 demokraté nominovali JFK jako kandidáta na pozici prezidenta, dostal mladší bratr Bobby za svou pomoc v kampani dárek v podobě stříbrného pouzdra na cigarety, na jehož plášti byl vyryt nápis „Po mně - proč ne ty?“.

JFK si po zvolení prezidentem Bobbyho vybral na post ministra spravedlnosti a především jako hlavního rádce. Pár kritiků poukazovalo na koncentraci moci, kterou Kennedyové vládnou a Bobby byl také napadán za údajné zneužívání bezpečnostních složek pro destabilizaci protivníků a krytí problémů klanu. Než Lee Harvey Oswald ale spáchal atentát na JFK, byla Robertova pozice velmi pevná.

Po nástupu Lyndona Johnsona do Oválné pracovny Bobby z Bílého domu záhy odešel a nechal se zvolit senátorem za stát New York. Nepodlehl tak naléhání některých spolustraníků, aby šel hned do boje s Johnsonem o stranickou nominaci do prezidentských voleb a rozhodl se počkat.

Jeho chvíle přišla poté, co v prvních primárkách v roce 1968 zvítězil v New Hampshire podceňovaný senátor Eugen MacCarthy. Bobby se vrhl do boje. Kromě Oregonu v podstatě jenom vítězného. Definitivní verdikt měl padnout v Kalifornii, což je stát, který dodává nejvyšší počet volitelů.

Radost z kalifornského vítězství utnuly výstřely

Osudné výstřely padly v hotelu Ambassador v Los Angeles. „Pojďme na můj pokoj,“ řekl Bobby svým blízkým v hotelu 5. června 1968, chvíli poté, co se dozvěděl, že stěžejní kalifornské primárky vyhrál se ziskem 46 procent hlasů.

„Nepůjdeme přes chodbu, ale přes kuchyni, nebude tam tolik lidí a budeme tam rychleji,“ řekl ještě. S touto ústupovou cestou však počítal i Palestinec Sirhan Bišara Sirhan. Dva výstřely z osmiranného revolveru zasáhly v noci na 5. června svůj cíl. 104 minut po půlnoci 6. června 1968 pak neurochirurgové konstatovali Robertovu smrt.

Atentátník se mstil za podporu Izraele

Sirhan byl zarytý nepřítel Izraele a chtěl se pomstít USA za jejich podporu židovskému státu v šestidenní válce. „Pocházel z imigrantské rodiny z Palestiny, která v roce 1948 prchla do Jordánska a odtamtud pak do Jižní Kalifornie,“ uvedl redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.

K atentátu došlo během prvního výročí šestidenní války. „Sirhan během výslechů vypověděl, že Kennedyho zavraždil za jeho podporu Izraele,“ uvedl expert na americké dějiny z Hebrejské univerzity Meir Baruchin. Vrah si dodnes odpykává doživotní trest v kalifornské věznici. Opakovaně se pokouší dostat na svobodu. Už patnáctou žádost o podmínečné propuštění dnes 74letého Sirhana ale komise naposledy v únoru 2016 na dalších pět let odmítla.

Let's block ads! (Why?)