Svět netrpělivě čeká na den „D“. Severokorejský diktátor Kim Čong-un už dorazil do Singapuru

Rozdělení poloostrova a válka – Vztahy obou zemí jsou napjaté od konce druhé světové války. Korejský poloostrov se v srpnu 1945 rozdělil demarkační linií mezi sovětskými a americkými vojsky na 38. rovnoběžce na komunistickou Severní Koreu a Spojenými státy podporovanou Jižní Koreu.

V červnu 1950 začala severokorejskou invazí korejská válka; obranu Jižní Koreje vedly USA. Válka skončila v červenci 1953 dohodou o příměří. Obnovena byla hranice na 38. rovnoběžce, kde vzniklo demilitarizované pásmo. Mírová dohoda ale nikdy nebyla uzavřena.

Krize kolem amerického plavidla – Další krizi vyvolal útok čtyř severokorejských plavidel podporovaných dvěma stíhacími letouny na americkou výzvědnou loď Pueblo (AGER - 2) v lednu 1968. Severokorejci zajali celou její posádku. Zatímco Američané tvrdili, že jejich loď se plavila v mezinárodních vodách, podle druhé strany narušila výsostné vody KLDR.

Krize se protáhla na rok a 82 amerických námořníků (jeden při útoku zemřel) se domů vrátilo až po 11 měsících zajetí. Loď se stala jedinou válečnou lodí USA v cizích rukách. V roce 1969 také Pchjongjang sestřelil dva americké špionážní letouny EC-121 a jeden vrtulník.

První sankce – USA vyhlásily v lednu 1988 sankce proti KLDR v souvislosti s katastrofou jihokorejského letadla, na jehož palubě vybuchla v listopadu 1987 severokorejská bomba, a zařadily Severní Koreu mezi „teroristické státy“.

První významné návštěvy – Do Pchjongjangu přijel v červnu 1994 na třídenní soukromou návštěvu americký exprezident Jimmy Carter, který se setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. V říjnu 1994, tři měsíce po smrti Kim Ir-sena, Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA, a to výměnou za dodávku jaderných reaktorů k civilním účelům.

V říjnu 2000 navštívila KLDR americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, šlo o prvního takto vysokého představitele USA, který oficiálně navštívil KLDR. Jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem.

Osa zla a další krize – Americký prezident George Bush v lednu 2002 řekl, že KLDR tvoří spolu s Íránem a Irákem „osu zla“, která se snaží získat zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 také USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994.

V srpnu 2004 KLDR prohlásila, že nevidí žádný důvod pro jednání s USA. V textu zveřejněném oficiální Korejskou ústřední tiskovou kanceláří (KCNA) byl Bush označen za politického hlupáka bez základní lidské morálky a tyrana, který zastiňuje Hitlera.

Severokorejské jaderné testy – V říjnu 2006 provedla KLDR první jaderný test, dosud jich uskutečnila šest. Všechny testy byly vždy odsouzeny a potrestány rezolucemi a sankcemi Rady bezpečnosti OSN a Spojených států, sankce jsou rozšiřovány. Jaderné zkoušky se konaly ve vesnici Pchunggje asi 100 kilometrů od hranic s Čínou. Severní Korea koncem května oznámila, že své jaderné testovací středisko zcela zlikvidovala.

Odstranění z „černé listiny“ – V říjnu 2008 USA vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. Severní Korea následně oznámila, že obnoví demontáž svých jaderných zařízení. V roce 2009 ale KLDR jednostranně odstoupila od šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu a uskutečnila další jadernou zkoušku.

Věznění Američanů – KLDR od roku 1996 uvěznila několik amerických občanů, nejčastěji za špionáž či protistátní činy. Pozornost vzbudil případ dvaadvacetiletého amerického studenta Otto Warmbiera, který zemřel ve Spojených státech krátce po propuštění ze severokorejského vězení.

Warmbier byl v KLDR odsouzen v lednu 2016 k 15 letům těžkých prací za krádež propagačního plakátu z hotelu a do vlasti se vrátil po 17 měsících ve špatném zdravotním stavu a kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. KLDR popřela americké obvinění, že by byl Warmbier mučen. Poslední tři věznění Američané se do vlasti vrátili letos počátkem května.

Severokorejské raketové testy – KLDR loni odpálila tři mezikontinentální balistické rakety, z nichž některé přelétly území Japonska. KLDR též oznámila, že její rakety jsou schopné zasáhnout i území USA. Loni v září Trump varoval, že pokud bude KLDR ohrožovat USA a jejich spojence, nebudou mít USA jinou možnost než KLDR zničit. Kim Čong-un pohrozil USA nejtvrdšími protiopatřeními v historii a o Trumpovi řekl, že je choromyslný. Trump Kim Čong-una v minulosti označil za „malého a tlustého“ či za „rakeťáka“.

Historická pozvánka – V únoru vyhlásily USA nové sankce proti KLDR, což Pchjongjang označil za snahu USA podkopat zlepšování vnitrokorejských vztahů během zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, kterých se zúčastnili i sportovci z KLDR. Počátkem března se však USA s KLDR dohodly na historickém summitu.

Prezident Trump se sejde 12. června s Kim Čong-unem v Singapuru, přestože plánovaný summit americký prezident nejprve koncem května zrušil a za důvod svého rozhodnutí označil Kimovy nedávné projevy s nepřátelskými výpady proti USA. Později však singapurskou schůzku, za jejíž konání tvrdě lobboval jihokorejský prezident Mun Če-in, potvrdil. Tématem summitu bude jaderné odzbrojení KLDR.

Zdroj: ČTK

Let's block ads! (Why?)