Výbor NATO: Radary z Izraele nesmí být zapojeny do NATO

Brusel - Podle bezpečnostního výboru NATO není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který nepochází z členské země NATO. Týká se to i nákupu mobilních radarů pro české armádu za asi 3,5 miliardy korun z Izraele. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva obrany. Výbor NATO bude podle českého ministerstva hledat řešení problému, protože se týká více členských států aliance.

Radary chce Česká republika koupit z Izraele od státního podniku Elta Systems, nákup osmi přístrojů má stát asi 3,5 miliardy korun. Podpis smlouvy byl už několikrát odložen. Když minulý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) odcházel z funkce, zakázku označil za připravenou k uzavření. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová (za ANO) ale uzavření tendru odložila. Vadilo jí to, že český kybernetický úřad nedal jasné stanovisko k zapojení radarů do systému NATO. Náčelník generálního štábu Aleš Opata ve středu uvedl, že potíže se zapojením byly odstraněny. Dnešní zprávu Opata označil za novou informaci. Podle Šlechtové jsou problémy od toho, aby se řešily.

Šlechtová nedávno prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených tendrů závažná pochybení. Obrátila se proto na Vojenskou policii. Mluvila v této souvislosti především právě o radarech. Záležitostí se na počátku týdne zabývalo i předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) poté řekl, že se domluvil se Šlechtovou na postupu ohledně nákupu.

NATO a EU chtějí společně zprůjezdnit Evropu pro vojáky aliance

Pevnější mosty a méně byrokracie mají přispět k tomu, že přesuny vojenských jednotek po Evropě budou v budoucnu rychlejší, hladší a jednodušší. Úzce spolupracovat na tom chtějí Severoatlantická aliance i Evropská unie. Novinářům to po dnešním jednání s vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federikou Mogheriniovou řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

NATO a EU, které mají většinu členů společných, se už na summitu v roce 2016 ve Varšavě dohodly na spolupráci v řadě konkrétních oblastí. Kromě kooperace třeba v boji s kybernetickými či hybridními hrozbami, anebo při námořních operacích, to už tehdy byla také otázka "vojenské mobility".

Ta by se podle Stoltenberga nyní měla stát jedním z klíčových prvků společných snah. Je podle něj zásadní, souvisí totiž s případným rychlým posilováním jednotek, které aliance v posledních letech rozmístila v Pobaltí a jinde na svém východním křídle v reakci na chování Ruska.

"Jednotky můžeme po Evropě snadno přesouvat už nyní, všichni vidíte, že to jde," řekl novinářům americký ministr obrany James Mattis. Byrokratická národní omezení, která platí v době míru, podle něj v krizi "pravděpodobně" zmizí. "Chceme, aby se stalo normou, ne jen reakcí na krizovou situaci. Zvýšení vojenské připravenosti je v zásadě výrazem našeho odhodlání podpořit v případě ohrožení spojenecké země," dodal.

Stoltenberg i Mattis s novináři mluvili na okraj jednání aliančních ministrů obrany, kteří v Bruselu už ve čtvrtek rozhodli o vzniku dvou velitelství odpovědných za přesuny sil přes Atlantik a po Evropě.

Evropská unie má svůj vlastní plán na investice do potřebné infrastruktury či do modernizace. Obě organizace podle šéfa NATO spolupracují v tom, aby takové investice braly v potaz reálné potřeby přesunu aliančního vybavení. Konkrétní parametry a požadavky už od Stoltenberga dostali šéf Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker i předseda Evropské rady Donald Tusk. S nimi chce navíc generální tajemník aliance před summitem NATO příští měsíc podepsat společnou dohodu o další spolupráci.

"Vojenská mobilita se ale netýká jen infrastruktury, ale také odstraňování překážek, jako je byrokracie, poplatky a cla. Mělo by být snadné přesouvat síly z Toulouse do Tallinnu, pokud to bude potřeba," upozornil Stoltenberg.

EU NATO diplomacie armáda