Evropa není pro USA pouze přívěškem. Přesvědčí o tom Trumpa?

Evropští spojenci budou ve středu na summitu NATO dokazovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Evropa nese a zvyšuje svůj díl nákladů na společnou bezpečnost a že spolupráce má trvající význam také pro Spojené státy. Bruselský summit ve zbrusu novém sídle aliance je plánovaný jako demonstrace euroatlantické jednoty a odhodlání ke kolektivní obraně, provází jej ale napjatá atmosféra ve vztazích mezi USA a ostatními spojenci.

Trump, který před odletem vyslal směrem do evropských hlavních měst několik ostrých vzkazů, se totiž jen pár dní po summitu NATO sejde v Helsinkách s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Do Bruselu evropští politici jako německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron přijedou s čerstvou zkušeností z červnového kanadského summitu vyspělých ekonomik G7. Ten Trump uzavřel nečekaným odmítnutím společného závěrečného dokumentu, načež se vřele setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg míní, že setkání Trump-Putin je správná věc. Trump samozřejmě není první západní státník, který se s Putinem setkává od roku 2014, kdy se po ruském vpádu na Krym a bojích na východní Ukrajině vzájemné vztahy vyhrotily. Podle Stoltenberga je s Moskvou potřebné mluvit právě v době, kdy vztahy nejsou jednoduché.

Jak se Trump zachová?

Diplomaté totiž doufají, že Trump by mohl 16. července v Helsinkách při setkání s Putinem prezentovat společný a jasný postoj celé aliance. O Rusku mají premiéři a prezidenti členských zemí, za účasti svých kolegů z Finska a Švédska a zástupců EU, "strategicky" diskutovat ve středu na pracovní večeři. Za Česko se jí zúčastní prezident Miloš Zeman.

Trump ale v úterý večer v Bruselu přistává v bojovné atmosféře poté, co opakovaně obvinil evropské spojence z toho, že se jen vezou a hlavní tíži evropské obrany nechávají na USA. Washington už měsíce volá po zvýšení evropských obranných výdajů a podle Trumpa nesmí být Spojené státy "kasičkou", z níž se platí společná obrana.

Předseda Evropské rady Donald Tusk reagoval připomínkou nejen evropské reakce po 11. září 2001, ale i tím, že evropští vojáci bojují a umírají v Afghánistánu po boku těch amerických. Obranné výdaje Evropy jsou podle něj vyšší než ruské a srovnatelné s čínskými a je u nich jistota, že jsou příspěvkem společné obraně Evropy i USA. Trump by prý měl mít na paměti, "kdo je jeho strategický spojenec a kdo je jeho strategický problém".

Podle aktuálních údajů vydává nyní více než dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu osm spojenců. V roce 2014, kdy se aliance na dvouprocentním cíli k roku 2024 dohodla, to byly jen tři země.

O čem všem se bude na summitu jednat?

Většina států, včetně ČR, by na summitu měla prezentovat konkrétní plány, jak se na onu kýženou hranici dostat. Do roku 2024 by evropské země NATO a Kanada měly výdaje zvýšit celkem o 266 miliard dolarů. Trump nízké obranné výdaje vyčetl v dopise třeba Němcům, Belgii, Norsku, Kanadě, Itálii, Portugalsku či Španělsku. Podle diplomatů dopis mířil právě těm zemím, které konkrétní plány zvyšování rozpočtů na obranu nyní nepředloží.

Víc peněz je třeba ve chvíli, kdy za nové bezpečnostní situace jak okolo Ruska, tak na jih od aliančních hranic, NATO zvyšuje svou připravenost, posiluje východní křídlo a zrychluje možnosti své reakce.

Summit by měl například odsouhlasit původně americký plán označovaný jako "4x30", kdy chce mít k roku 2020 aliance v případě potřeby do 30 dní k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel. Poté, co NATO v minulých letech vznikem vícenárodních praporů a "hrotového uskupení" s rychlou reakční dobou zlepšilo možnost odpovědi na ruskou hrozbu Pobaltí, řeší teď podporu a posilování těchto sil.

Summit potvrdí úpravu velitelské struktury a vznik dvou nových velitelství. To v americkém Norfolku má odpovídat za přepravu přes Atlantik, druhé v Ulmu v Německu bude mít na starosti přesuny po Evropě. Dohromady to má znamenat o více než tisíc vojáků víc v obou velitelstvích, Praha počítá s tím, že v nich bude působit asi 20 českých zástupců.

Lepší spolupráce s Evropskou unií, kterou potvrdil podpis příslušného dokumentu, má zajistit odpovídající infrastrukturu pro rychlé přesuny vojáků a techniky po kontinentu. Spolupráce s EU se ale už od roku 2016 týká kybernetických a hybridních hrozeb i dalších oblastí.

Summitu se za ČR první den zúčastní prezident Zeman a druhý den premiér Andrej Babiš s úřadujícím ministrem zahraničí Janem Hamáčkem. V programu je i pomoc partnerům, jako je Jordánsko či Tunisko při budování obranných kapacit pro boj proti terorismu a start alianční výcvikové mise v Iráku. Šéfové států a vlád 29 zemí NATO také potvrdí začátek přístupových rozhovorů s Makedonií poté, co skončil vleklý spor země se sousedním Řeckem o název státu. Ve čtvrtek bude společné jednání s představiteli partnerských zemí, tedy Gruzie a Ukrajiny a setkání států, které se podílí na alianční misi Rozhodná podpora v Afghánistánu.

Let's block ads! (Why?)