Šéfka polského nejvyššího soudu se vzepřela vládě a přišla do práce

„Nejsem tady kvůli politice, přišla jsem bránit vládu práva,“ prohlásila po příchodu k budově Gersdorfová obklopená davem polských i zahraničních novinářů. Podle polských médií ji přišly podpořit stovky lidí.

Prezident Andrzej Duda v úterý potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu na základě sporného zákona od středy odchází do důchodu. Sama soudkyně ale vzápětí prohlásila, že její postavení se nijak nezměnilo, protože se řídí ústavou, a ta jí stanovila šestileté funkční období do roku 2020 v čele nejvyššího soudu.

Gersdorfová nicméně ještě před schůzkou s prezidentem vydala pokyn, že „během její nepřítomnosti“ ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta. A šéf státu na Iwulského přistoupil. Soudkyně také dala najevo, že po symbolickém příchodu do práce zřejmě nastoupí „dovolenou“.

Tento „úskok paní předsedkyně“ podle listu Gazeta Wyborcza má nejvyšší soud uchránit - přinejmenším prozatím - před hrozbou „dvojvládí“. To by hrozilo, kdyby prezident jmenoval předsedu nejvyššího soudu, kterého by ostatní soudci, podporující Gersdorfovou, nejspíše neakceptovali.

„Předsedkyně neabdikovala. Nadále plní svou funkci do roku 2020. Určila však osobu, která ji zastupuje po dobu nepřítomnosti. Gersdorfová připravila nejvyšší soud na mimořádnou situaci - kdyby ji někdo nepustil do soudu, anebo kdyby z jiných důvodů nemohla vykonávat funkci. Situace je napjatá,“ řekl listu profesor Marcin Matczak.

Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.

Oponenti ale argumentují, že vládní strana mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů. Příkladem může být zákon o nejvyšším soudu, kterým - bez ohledu na ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců - snížila věk pro jejich penzionování ze 70 na 65 let, což se týká 27 ze 73 soudců.

Spor má i evropský rozměr. Kvůli zákonu o nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit žalobou u soudu Evropské unie v Lucemburku.

Let's block ads! (Why?)