Trump se opřel do NATO kvůli plynovodu. Nerozhoduje o něm Aliance, upozornil ho Stoltenberg

„Chráníme Německo, chráníme Francii, chráníme všechny tyto země a mnohé z nich jdou, uzavřou dohodu o plynovodu s Ruskem a platí miliardy dolarů do ruské pokladny. My je máme chránit proti Rusku, ale oni platí Rusku miliardy dolarů,“ prohlásil Trump.

Německo podle Trumpa bude ze 60 až 70 procent závislé na dovozu ruských energií. „To se nikdy nemělo stát, ale Německo je zcela závislé na Rusku,“ řekl americký prezident s tím, že je to pro NATO velmi špatná věc a je třeba o tom s Německem jednat.

Německo je podle Trumpa fakticky ruský „zajatec“, i kvůli tomu, že se rozhodlo zbavit jaderných energetických zdrojů. NATO by se mělo energetickou závislostí na Rusku podle Trumpa zabývat: „Máme chránit Německo, ale to získává svou energii z Ruska. To mi vysvětlete. Ale ono to nejde vysvětlit, víte?“

Prezident USA zopakoval též svou starší výhradu, že USA vynakládají na obranu daleko větší peníze než Německo, kde je to jen okolo jednoho procenta hrubého domácího produktu. Podle Trumpa Američané na společnou obranu doplácejí desetiletí a na věc upozorňovali už jeho předchůdci v prezidentské funkci. Nic se však nezměnilo.

„Je to velmi nefér vůči naší zemi, je to velmi nefér vůči našim daňovým poplatníkům. Myslím, že tyto země musí přidat ne v desetiletém období, ale měli by přidat hned. Německo je bohatá země,“ prohlásil americký prezident.

Stoltenberg: O plynovodu nerozhoduje NATO

Generální tajemník NATO Stoltenberg Trumpa upozornil, že na plynovod Nord Stream, na který Trump narážel, mají evropské země různé názory, a nejde o věc, o níž by měla rozhodovat Severoatlantická aliance.

„Není na NATO, aby rozhodovalo, je to národní rozhodnutí,“ podotkl Stoltenberg s tím, že rozdíly v názorech zemí Evropy na tuto věc jsou dobře známé. Aliance se ale podle něj otázkou energetické bezpečnosti zabývá, chápe vztah mezi energetikou a bezpečnostní problematikou a zdůrazňuje význam diverzifikace dodávek.

Proti Trumpovým slovům se ohradila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Podle ní Německo zajatcem Ruska není, i když s ním má obchodní vztahy.

„Nepochybně máme mnoho obchodních vazeb s Ruskem. Na druhou stranu je ale třeba udržovat komunikaci s různými zeměmi, i když s nimi ve všem nesouhlasíte,“ řekla a dodala, že na Trumpovu kritiku už „jsme zvyklí“. „Nějak se s tím vyrovnáme,“ uvedla.

Američtí senátoři schválili v úterý poměrem 97 ku 2 nezávaznou deklaraci na podporu NATO. Reagovali tak na Trumpovu kritiku Aliance. Na podporu NATO se tak postavili jak demokraté, tak republikáni.

Zpravodaj ČT: Dvě procenta jsou pro Německo obrovská částka

Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského se očekává, že Trump bude kritizovat právě především Německo. „V Německu totiž stále nedosahují (předepsaných) dvou procent výdajů na obranu a je potřeba říct, že vlastně ani nechtějí, protože v jejich případě by to znamenalo obrovskou částku,“ vysvětlil Dolanský.

„Dnes Německo vynakládá (na obranu) přes 1,2 % svého HDP, což je 34 miliard eur, tedy v přepočtu asi 885 miliard korun. Dvě procenta by v přepočtu byla asi 1,5 bilionu korun, což je víc než celý státní rozpočet ČR. Proto někteří němečtí politici říkají, že dvě procenta nechtějí,“ dodal zpravodaj.

Evropské země Washington ujišťují, že do roku 2024 své závazky navýšit výdaje na obranu splní. Většina, včetně ČR, také předložila konkrétní plán, jak se na dvě procenta hrubého domácího produktu hodlají dostat.

Panují obavy ze setkání Trump–Putin

Jen pár dní před Trumpovou schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se také někteří diplomaté obávají možných nepříznivých signálů ohledně prasklin v jednotě západní obranné aliance. Podle Dolanského panuje v NATO shoda, že je dobře, že se oba politici potkávají, protože je důležité s Ruskem vést dialog.

„Ale také se mluví o tom, že by bylo dobře, aby Trump na to setkání jel jako hlas celého NATO. A teď je otázka, zda se tak skutečně stane, tedy zda Trump bude s Putinem opravdu mluvit za celé NATO, nebo za Spojené státy,“ dodal zpravodaj ČT.

Šéfové států a vlád 29 členských států NATO by měli na summitu potvrdit změny velitelské struktury, odsouhlasit spuštění výcvikové mise v Iráku či oznámit začátek rozhovorů o vstupu Makedonie, zřejmě někdy v příštím roce.

U večeře státníky čeká obecnější strategická debata o světovém dění, včetně chladných vztahů s Ruskem. Česko bude na summitu ve středu zastupovat prezident Miloš Zeman, ve čtvrtek pak premiér Andrej Babiš.

Let's block ads! (Why?)