EK schválí návrh na zrušení střídání času. V dotazníku se pro to vyslovila většina Evropanů

„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém německé veřejnoprávní televizi ZDF. Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.

V současnosti se ve všech státech EU posouvá čas vždy poslední březnovou neděli, a to o hodinu dopředu. Zpět zase každou poslední neděli v říjnu.

Diskuze o zrušení střídání času se vede dlouhodobě. Naposledy téma obnovila skupina osmdesáti europoslanců v čele s Pavlem Svobodou (KDU-ČSL, EPP), která vyzvala Evropskou komisi k vyhodnocení rizik střídání časů. Součástí této diskuse byl právě dotazník, na jehož výsledky Juncker reagoval. Hlasování probíhalo od 4. července do 16. srpna.

„Po dvou týdnech se přihlásilo 1,2 milionu respondentů, což z této konzultace činí zdaleka největší a nejúspěšnější veřejnou konzultaci, kterou Evropská komise kdy udělala,“ uvedl dříve Svoboda. Celkem v dotazníku odpovídalo 4,6 milionu lidí z celkové půlmiliardy obyvatel Evropské unie. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony.

Poprvé se čas začal měnit v roce 1915

Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (času šetřícího denní světlo, tedy Daylight Saving Time – v angličtině zkratka DST) byl v minulosti Brit William Willett. Sám se zavedení časových posunů nedočkal, poprvé k nim došlo bezprostředně po jeho smrti v roce 1915.

Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu. V českých zemích byl poprvé zavedený v roce 1915, znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949. Od konce 70. let se zavádí každoročně. Současný stav se změnami o posledních víkendech v březnu a říjnu pak funguje od roku 1996.

Let's block ads! (Why?)