Evropská komise žaluje Polsko, podle ní porušuje nezávislost soudnictví

Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu, připomněla v pondělí mluvčí komise Mina Andreevová. Toto opatření se týká i první předsedkyně soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.

Cílem předběžných opatření, o jejichž přijetí soud nyní komise žádá, tak je rozhodnutí pozastavit platnost těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu. Také se má zajistit, aby soudci, kterých by se opatření týkalo, mohli nadále normálně pracovat. Rovněž se má unijní soud zabránit tomu, aby Polsko jmenovalo nové soudce namísto těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu, včetně vedení soudu.

Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“.

„Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali. Nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí.

Evropská komise vyzvala členské země, aby se Polskem zabývaly

Andreevová nesdělila, s jakou rychlostí by měl soud jednat. Připomněla ale, že sama komise s částmi řízení pro nesplnění povinnosti, které žalobě předcházely, postupovala rychlým tempem. O možnosti žaloby komise diskutovala už minulou středu, dodala.

Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila.

Stav polské justice se nezlepšil, obavy Evropské komise jen vzrostly

Evropská komise už řadu měsíců bezvýsledně vede s Polskem spor o to, nakolik Varšava v souvislosti s tamní justiční reformou udržuje právní stát. Koncem loňského roku také komise poprvé využila postup podle sedmého článku unijní smlouvy a vyzvala členské země EU, aby se právní situací v Polsku zabývaly.

Státy, které ve věci absolvovaly už dvě slyšení na jednání Rady pro všeobecné záležitosti, mohou teoreticky rozhodnout až o pozastavení hlasovacích práv země v EU. Řízení před unijním soudem s tímto postupem přímo nesouvisí.

Let's block ads! (Why?)