Juncker hovořil o migraci, brexitu, Africe a zahraniční politice

Štrasburk/Brusel - Vnější hranice Evropské unie potřebují efektivnější ochranu, poznamenal dnes v projevu před europarlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise proto podle něj navrhuje k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10.000 lidí. Evropská komise dnes přijde s novými pravidly, která mají lépe chránit volby v unii před zásahy cizích zemí či soukromých subjektů.

Juncker také upozornil, že členské země se stále neshodly na tom, jak solidárně v migrační krizi spolupracovat. Bez takové domluvy podle něj ale není možné udržet schengenský prostor volného pohybu.

Juncker v projevu o stavu EU zdůraznil, že osobně je proti návratu hranic uvnitř EU, pokládal by to za krok zpět. Šéf komise proto dnes vyzval stávající rakouské předsednictví unie, aby učinilo "zásadní kroky" k nalezení vyvážené reformy způsobu, jak unie řeší migrační problematiku.

Komise dnes také navrhla posílení mandátu příslušných unijních agentur jako je Evropský podpůrný a azylový úřad (EASO) tak, aby byly efektivnější při vyřizování žádostí o azyl. Úřad by měl dokázat lépe pomáhat členským zemím, při řešení žádostí. Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kdo s žádostí neuspějí tak, aby vracení bylo rychlejší.

Migrace bude významnou částí jednání neformálního summitu EU v rakouském Salzburgu příští týden. Země bloku stále hluboce dělí otázka reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak unie řeší žádosti o azyl. Už několik předsednických zemí neuspělo ve snaze najít kompromis mezi tím, že část zemí - včetně Česka - odmítá jakokoliv podobu povinného přebírání migrantů odjinud a jiné, třeba Itálie, na takové formě vzájemné solidarity mezi zeměmi unie naopak trvají.

Na summitu v červnu se navíc státy bloku dohodly - právě po tlaku Itálie - na zřízení "kontrolovaných středisek" na území EU, kam by byli odváženi migranti zachránění ve Středozemním moři. Plán se ale zatím podle diplomatů nepodařilo nějak podrobněji rozvinout, žádný stát například takové trvalé středisko zřizovat nechce. Podobně nyní stagnují i nápady na vznik analogicky fungujících "vyloďovacích platforem" v Africe, na jejichž práci by dohlížely agentury OSN.

Juncker míní, že není možné řešit "každou loď jednotlivě", protože nestačí "jednorázová solidarita". V této věci je podle něj naopak potřeba "solidarita trvalá, nyní i do budoucna".

Předseda komise, která v minulých letech byla za přístup k řešení migrační krize opakovaně kritizována, dnes ve svém posledním vystoupení v europarlamentu před volbami v roce 2019 zdůraznil, že snahy jeho týmu přinesly ovoce. "Příchody se drasticky snížily - o 97 procent ve východním Středomoří a o 80 procent v centrálním Středomoří. Evropské operace přispěly od roku 2015 k záchraně 690.000 lidí," vypočetl.

Juncker nabídl pravidla k ochraně voleb v EU před cizími zásahy

Evropská komise dnes přijde s novými pravidly, která mají lépe chránit volby v unii před zásahy cizích zemí či soukromých subjektů. Uvedl to dnes ve svém projevu v europarlamentu předseda komise Jean-Claude Juncker. Očekává, že dnešní návrhy rychle podpoří šéfové států a vlád unijních zemí, kteří se příští týden sejdou na neformálním summitu v rakouském Salzburgu.

Komise chce dnešními návrhy zajistit, aby volby do europarlamentu v květnu příštího roku byly svobodné, spravedlivé a bezpečným způsobem zorganizované.

Konkrétní kroky mají zajistit větší transparentnost politické inzerce na internetu a nastavit postihy za neoprávněné využívání osobních dat ve snaze ovlivnit výsledek voleb.

Plány a doporučení unijní exekutivy, o nichž už dříve tento měsíc s novináři hovořila i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, jsou reakcí na skandál se zneužitím osobních dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica i na množící se varování ohledně snah Ruska ovlivňovat výsledky voleb v jiných zemích.

Komise tak dnes státy bloku vybízí k lepší spolupráci při odhalování možných hrozeb a k uplatňování unijních pravidel ochrany osobních údajů. Země by podle EK měly prosazovat, aby politické strany a související nadace a další organizace transparentně zveřejňovaly své výdaje na internetové předvolební kampaně. Komise také doporučuje, aby si úřady, státy i média zajistily dostatečnou ochranu před kybernetickými útoky.

EK chce, aby firmy mazaly teroristickou propagandu do hodiny

Internetové firmy jako Google nebo Facebook by měly mít v EU povinnost do hodiny smazat ze svých platforem teroristickou propagandu, navrhuje Evropská komise. Záměr dnes v projevu před Evropským parlamentem oznámil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise také navrhuje rozšířit pravomoci vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) tak, aby se mohl zabývat teroristickou problematikou.

"Musíme být schopni stíhat teroristy i přes hranice. Terorismus hranice neuznává," řekl Juncker. Nová opatření podle něj umožní také efektivněji zasahovat proti praní špinavých peněz.

Součástí návrhu, se kterým by komise měla přijít ještě dnes, je také jasná definice toho, co to vlastně teroristický obsah je. Jde například o výzvy k páchání teroristických útoků či dokonce návody na to, jak jej podniknout, ale také propagace aktivit teroristické skupiny.

Návrh, kterým se budou zabývat členské státy i europarlament, ale obsahuje také pojistky pro situace, kdy bude nějaký obsah odstraněn neoprávněně. Členské státy by podle názoru komise měly nastavit dostatečné pokuty, pokud firma žádosti policie či státního zástupce o smazání teroristického obsahu odpovídajícím způsobem nevyhoví. Pokud se to bude stávat opakovaně, mohla by pokuta dosáhnout až čtyř procent celosvětového obratu internetové firmy, navrhuje komise.

Unijní exekutiva také navrhuje, aby se terorismem mohl zabývat vznikající úřad evropského veřejného žalobce, nyní zaměřený především na poškozování finančních zájmů EU a přeshraniční daňové podvody. EPPO by podle návrhu řídil a koordinoval vyšetřování terorismu, které se dotkne více států unie a tedy i několika různých policejních agentur.

Juncker v EP: Silná a jednotná EU je síla, s níž je třeba počítat

Silná, jednotná a sebevědomá Evropská unie je silou, se kterou je nutné počítat, prohlásil dnes v Evropském parlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ve svém posledním projevu o stavu EU před volbami do europarlamentu v květnu příštího roku zdůraznil, že ve stávající geopolitické situaci jednotnou EU potřebuje svět i její vlastní občané.

"Do voleb musíme ukázat, že Evropa může překonat rozdíly mezi severem a jihem, východem a západem, levicí a pravicí. Evropa je moc malá na to, aby si mohla dovolit rozdělování na poloviny či čtvrtiny," podotkl Juncker.

Projev zahájil připomínkou roku 1913, kdy Evropané očekávali, že budou dál žít v trvalém míru a přesto hned příští rok začala brutální válka. "Nemluvím o těch časech proto, že bych se bál, že jsme na hraně nové katastrofy. Ale proto, že Evropa je strážce míru," prohlásil Juncker.

Před blížícími se volbami, v nichž zřejmě posílí nacionalistické a proti EU zaměřené politické síly, šéf končící Evropské komise jednoznačně odmítl "přehnaný nacionalismus, který šíří nenávist a ničí vše, co mu stojí v cestě".

Jednota podle něj umožňuje EU být významným globálním hospodářským hráčem v době, kdy za sebou nechává dědictví hospodářské krize. Juncker připomněl, že při obchodních jednáních v Pekingu, Tokio či s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu mohl mluvit jako reprezentant největšího jednotného trhu na světě. Pro někoho prý mohla být dohoda, kterou s Trumpem uzavřel, překvapením. "Ale nemělo by být překvapivé, že Evropa uspěje, pokud mluví jedním hlasem," dodal Juncker.

Ve světě, kde musí Evropa dnes a denně čelit vnějším výzvám, je podle něj potřeba dál pokračovat ve snahách o budování jednotnější EU. Dosavadní rozšiřování bloku označil za úspěch, unie musí najít jednotný pohled ohledně západobalkánských zemí.

V projevu také zdůraznil potřebu obrany klimatické dohody z Paříže, kterou Trumpova americká administrativa odmítá.

Juncker zdůraznil, že Británie pro EU zůstane blízkým partnerem

Británie se pro Evropskou unii nikdy nestane "obyčejnou třetí zemí", vždy zůstane blízkým sousedem a partnerem v politickém, ekonomickém i bezpečnostním smyslu, řekl Juncker. V projevu v europarlamentu prohlásil, že vyjednavači EU jsou připraveni "dnem i nocí" pracovat na dosažení dohody o brexitu i budoucnosti vzájemných vztahů. Londýn ale také musí podle Junckera pochopit, že Británie si jako země mimo unii nemůže udržet stejně privilegovanou pozici jako mají členské státy evropského bloku.

Británie opustí EU na konci března příštího roku. Vyjednávací tým EU vedený Michelem Barnierem ale s britskými protějšky v čele s ministrem pro brexit Dominikem Raabem zatím nedotáhli do konce rozhovory o podobě samotné "rozvodové" dohody. Hlavní překážkou je otázka režimu na hranici mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem.

Juncker dnes v této souvislosti poznamenal, že unijní instituce i 26 ostatních zemí evropského bloku bude v otázce irské hranice stát za Dublinem. "Proto chceme najít kreativní řešení, které zabrání tvrdé hranici v Severním Irsku," upozornil šéf komise.

EU se ale podle něj hlasitě ozve, pokud by to vypadalo, že Londýn se nechystá dostát svým závazkům plynoucím z takzvané Velkopáteční mírové dohody z roku 1998, která ukončila desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku. "Není to EU, je to brexit, v jehož důsledku se hranici v Severním Irsku opět zviditelňuje," poznamenal Juncker.

Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie měla být původně potvrzena na summitu EU koncem října. Vzhledem k malému pokroku v jednáních je nyní pravděpodobnější svolání mimořádného summitu o měsíc později, rozhodnout by o tom mohli šéfové států a vlád unijních zemí na neformální schůzce příští týden v Salcburku.

Obě strany mají zájem dojednat také podobu budoucích vztahů poté, co se Británie stane zemí mimo evropský blok. Podle Junckera je britská strana EU blízká, drží se stejných hodnot a principů. Šéf komise proto jednoznačně uvítal nedávné návrhy britské premiérky Theresy Mayové ohledně budoucího "ambiciózního partnerství". Její návrhy, které jsou v Británii předmětem ostré vnitropolitické debaty, má Juncker za dobrý výchozí bod k diskusím o budoucí zóně volného obchodu mezi Británií a Evropskou unií.

Juncker: Afrika nepotřebuje pomoc, ale rovnocenné partnerství

Evropa musí daleko více investovat do vztahů s Afrikou, prohlásil dnes v projevu před europarlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Afrika podle něj nepotřebuje charitu, ale skutečné a rovnocenné partnerství, které je také v zájmu Evropy samotné.

"Musíme se na náš vztah přestat dívat prizmatem rozvojové pomoci. Takový přístup není jen neadekvátní, je také ponižující," prohlásil Juncker. Komise dnes proto navrhuje nový program, který by měl v příštích pěti letech v Africe pomoci vzniku 10 milionů pracovních míst.

Pro EU je spolupráce se státy Afriky už po několik let rostoucí prioritou. Kromě jiného také kvůli potřebě společně řešit migrační proudy směřující z afrických zemí přes Středozemní moře k evropským břehům.

Evropská komise podle Junckera plánuje vytvořit rámec, který by do Afriky přitáhl výraznou míru soukromých investic. Už nyní existující plán vnějších investic EU pomohl najít okolo 44 miliard eur (přes 1,1 bilionu Kč) ze soukromých i veřejných zdrojů.

Investice by podle Junckera měly mířit tam, kde je to nejvíce potřeba. Unie tak hodlá do roku 2020 podpořit 35.000 afrických studentů a vědců v rámci programu studentských výměn Erasmus. "V roce 2027 by to mělo být až 105.000," slíbil Juncker.

Evropa je pro Afriku také významným obchodním partnerem,do EU míří 36 procent afrického obchodu, připomněl šéf komise ve svém dnešním vystoupení v europarlamentu.

"Věřím, že bychom nejrůznější euro-africké obchodní dohody měli rozvinout v dohodu o volném obchodu mezi oběma světadíly, jako ekonomické partnerství rovnocenných stran," dodal Juncker.

EU parlament EK migrace Juncker