V Chemnitzu se sešly tisíce lidí na koncertu proti rasismu

Akce, která vyvrcholí vystoupením slavné kapely Die Toten Hosen kolem deváté večer, se ale neobešla bez kontroverzí.

Město Chemnitz kvůli ní nepovolilo dvojici demonstrací, které chtěly v bezprostřední blízkosti uskutečnit pravicové organizace.

Terčem kritiky ze strany generální tajemnice křesťanských demokratů Annegret Krampové-Karrenbauerové se pak stal německý prezident Frank-Walter Steinmeier za to, že koncert sdílením na Facebooku podpořil, přestože na něm vystoupí skupina Feine Sahne Fischfilet, která má podle některých blízko k levicovému radikalismu. Sociální demokraté se v reakci na to zase obratem ptali, jestli politička CDU v nynější situaci nemá nic lepšího na práci.

Do Chemnitzu i po začátku koncertu proudily davy lidí, policie je proto v pohotovosti. Dopravci předem varovali před kolapsem, ke kterému může při večerním odjezdu desítek tisíc lidí z města dojít.

Násilí se smutkem nesouvísí, vzkázala kancléřka

„Tento čin v Chemnitzu samozřejmě – a je to pochopitelné – vzbudil smutek a starost,“ prohlásil mluvčí Merkelové Steffen Seibert o vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí dva muži z Iráku a Sýrie. „Řada lidí v Chemnitzu tyto pocity vyjádřila třeba tím, že položila svíčky na místo činu,“ poznamenal.

„Z těchto pochodů mělo být zřejmé zcela jiné poselství, a to je poselství nenávisti vůči cizincům, politikům, policii, svobodnému tisku a nakonec i vůči našemu demokratickému Německu,“ je přesvědčena Merkelová. „Ale to, co jsme v uplynulých dnech a i tento víkend bohužel také viděli – tyto pochody k násilí připravených pravicových extremistů a neonacistů, to se smutkem kvůli člověku nebo se starostí o město a komunitu nemá nic společného,“ tlumočil mluvčí názor šéfky německé vlády.

Takoví lidé podle ní nereprezentují ani Chemnitz, ani Sasko, ani německý lid. „A to jim musíme dát jasně najevo,“ poznamenal také Seibert, podle něhož je to na politicích i běžných občanech. Sama Merkelová se přitom do Chemnitzu nechystá.

Čtvrtmilionovým Chemnitzem od vraždy Němce 26. srpna prošla řada demonstrací, z nichž některé doprovodily výtržnosti a útoky na přistěhovalce.

Protestů ve městě se vedle řadových občanů účastní také řada pravicových radikálů. Minulý týden někteří z nich dokonce hajlovali, v sobotu se zase na pochodu pořádaném protiimigrační Pegidou a protestní Alternativou pro Německo (AfD) střetávali s policií a opakovaně napadali novináře.

Němečtí politici řeší, zda nechat sledovat AfD

V Německu se po událostech v Chemnitzu diskutuje o tom, zda by Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) měl začít sledovat AfD. V hledáčku kontrarozvědky už je od minulého týdne organizace mladých příznivců AfD v severoněmeckých Brémách. Podobný krok zřejmě oznámí také Dolní Sasko, uvedl server Spiegel Online.

„Štvanice v Chemnitzu představuje zlom,“ řekl listu Die Welt místopředseda Spolkového sněmu Thomas Oppermann (SPD). AfD podle něj jede stále radikálněji na protiimigrační vlně. „Když někdo tenhle stát ohrožuje, musí být sledován,“ vyjádřil své přesvědčení rozhlasové a televizní stanici NDR zase generální tajemník SPD Lars Klingbeil.

Také místopředseda křesťanských demokratů (CDU) Thomas Strobl má za to, že události v Chemnitzu znovu jasně ukazují, že by Spolkový úřad na ochranu ústavy měl AfD přinejmenším věnovat velkou pozornost. Když budou splněny podmínky pro sledování, musí rychle jednat, míní.

Ne všichni ale tento názor sdílejí. Stroblův stranický kolega a ministerský předseda Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther má za to, že sledování AfD by straně umožnilo prezentovat se jako mučedník. Ministr vnitra a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer je zase přesvědčen o tom, že důvody pro sledování strany jako takové nyní nejsou.

Šéfka Levice Katja Kippingová se domnívá, že sledování kontrarozvědkou problém samo o sobě nevyřeší, i když není nic nového na tom, že AfD je nepřítelem ústavy.

Let's block ads! (Why?)