Část amerických sankcí proti Íránu musí být odvolána, nařídil soud

Americký prezident Donald Trump obnovil protiíránské sankce v souvislosti s vypovězením jaderné smlouvy s Teheránem z roku 2015. Íránci se v dohodě zavázali omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí. Dokument tehdy podepsaly kromě USA, také Francie, Velká Británie, Německo, Čína, Rusko a EU. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na íránský trh.

Trump po svém zvolení ale dokument kritizoval s tím, že do něj není zahrnut íránský balistický program, ani role Íránu v konfliktech v Sýrii či v Jemenu. Letos proto Spojené státy od dohody odstoupily a zavedly proti Teheránu nové sankce.

Sankce mají podle Trumpa zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim. První vlna vstoupila v platnost na počátku srpna a zaměřila se především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy.

Větší dopad na íránskou ekonomiku by měla mít druhá vlna sankcí, která se plánuje na listopad a cílí na ropný a bankovní sektor.

K odstoupení se ale kriticky vyjádřili její další signatáři a EU usiluje o to, aby mohla zachovat obchod s Íránem. Jejich snahu chválil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Evropa podle něj pro zachování mezinárodní jaderné dohody s Íránem po odstoupení Spojených států udělala víc, než kdokoliv čekal. Zda to dohodu zachrání, ukáže podle něj čas. „Budeme proto trpěliví, ale nikoli donekonečna,” řekl Zaríf.

Let's block ads! (Why?)