
„Doufáme, že Spojené státy a Rusko povedou konstruktivní dialog, aby bylo možné tuto smlouvu zachovat,“ řekla v pondělí v Bruselu mluvčí Evropské diplomatické služby Maja Kocijančičová.
Trumpovo rozhodnutí odstoupit od INF vnímá negativně také Německo. Z Berlína v pondělí zaznělo, že tamní vláda amerického záměru lituje. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta si o důsledcích amerického rozhodnutí musejí promluvit partneři v NATO. Německý ministr zahraničí Heiko Maas už v neděli uvedl, že USA by si měly tento krok rozmyslet s ohledem na možné následky.
Francie: INF je pro evropskou bezpečnost klíčová
Záměr USA nevítá ani Francie. Tamní prezident Emmanuel Macron si v neděli s Trumpem telefonoval a během rozhovoru zdůraznil, že klíčová smlouva z konce studené války je pro evropskou bezpečnost a strategickou rovnováhu důležitá, prohlásil v pondělí Elysejský palác.
K rozvaze vyzval také Peking. „Chci zdůraznit, že mluvit v této souvislosti o Číně je zcela mylné,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Podle agentury AFP tak patrně reagovala na slova vlivného amerického republikánského senátora Lindseye Grahama, který v neděli řekl, že Rusové raketovou smlouvu nikdy nedodržovali a že Číňané pro ně vyvíjejí zbrojní programy. Čína signatářem smlouvy není. Velká Británie naopak Trumpovo rozhodnutí okamžitě podpořila.
Podle amerických médií má Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informovat Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton, který odletěl do Moskvy. Bolton se má sejít se šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem a s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Během dvoudenní návštěvy má jednat i s prezidentem Vladimirem Putinem.
Moskva: Na případné vypovězení raketové smlouvy Rusko zareaguje
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že případné vypovězení INF ze strany USA učiní svět nebezpečnějším. Pokud USA začnou vyvíjet nové rakety, bude podle něj Moskva adekvátně reagovat s cílem obnovit vojenskou rovnováhu. Peskov zároveň odmítl tvrzení USA, že Rusko smlouvu nedodržuje.
INF: První smlova v historii, která odstranila celou třídu jaderných zbraní
Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. První dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní, vstoupil v platnost 1. června 1988.
Na základě Washingtonské smlouvy se obě strany zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Celkem tak bylo zničeno 2692 raket, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
Mezi likvidovanými raketami byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979.
K odsunu prvních sovětských raket Moskva přistoupila ještě před vstupem smlouvy v platnost v únoru 1988, Washington ve stejný rok v září. Poslední rakety obě dvě strany zničily v roce 1991.
Od INF chtěla před lety odstoupit i Moskva
Washington ve svém diskutovaném tahu není první; jednostranným odstoupením od IFN pohrozila v roce 2007 Moskva - důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v Česku a v Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily.
V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M.
V červenci 2014 USA znovu nařkly Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu, označovanou v USA jako SSC-8, v oblasti Volgogradu a na dalším, neidentifikovaném, místě.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2630180-eu-rusko-americka-smlouva-o-likvidaci-raket-stredniho-a-kratkeho-doletu-se-melaBagikan Berita Ini
0 Response to "EU: Rusko-americká smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu by se měla zachovat"
Post a Comment