Europoslanci odhlasovali výrazné snížení emisí, automobilkám navzdory

Nynější hlasování určilo postoj Evropského parlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.

Automobilky mají podle europoslanců od roku 2030 snížit emise CO₂ nových aut o 40 procent oproti limitu pro rok 2021. Nyní o limitech budou jednat státy.

Evropská komise chtěla od roku 2030 o 30 procent nižší emise, než určuje norma pro rok 2021, Evropský parlament navrhoval snížení až o 45 procent. Kritici opatření varují, že to povede k omezení hospodářského růstu a ztrátě pracovních míst.

Od roku 2021 budou nové automobily podle stávajících pravidel moci vypouštět 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Tento limit bude ještě přepočítán s ohledem na nové testy vycházející ze skutečných jízdních podmínek.

V roce 2017 byly průměrné emise nových aut prodaných v EU 118,6 g/km, uvádí studie Deutsche Bank. To znamená v porovnání s rokem 2000 snížení o 31 procent.

Výrazného snižování emisí se ale obávají výrobci aut, podle nichž to povede k zániku pracovních míst, ke snížení konkurenceschopnosti a k podvázání ekonomického růstu. Tento názor zastávají i některé unijní země s velkým automobilovým průmyslem.

Automobilky požadují snížení o 20 procent. Podle prezidenta českého Sdružení automobilového průmyslu Bohdana Wojnara je automobilový průmysl zemí visegrádské skupiny (V4) v požadavku jednotný, stejně jako čeští europoslanci a česká vláda. Visegrádskou skupinu tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

„Celkově bych si přál, aby v Evropě nedocházelo k předhánění některých zemí, kdo víc ty podmínky přitvrdí. U některých zemí je to skutečně nad rámec toho, co je realistické, co je dosažitelné,“ dodal Wojnar.

„Technicky nerealizovatelné požadavky by znamenaly likvidaci automobilové dopravy v Evropě a udržování při životě starých aut. Automobilky proto bijí na poplach,“ komentuje magazín Autoweek.

„Přijetí přísnějších požadavků na snížení emisí oxidu uhličitého (CO₂) pro osobní auta a dodávky může v Česku podvázat ekonomický růst a konkurenceschopnost,“ prohlásil ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Negativně se podle něho také projeví na zaměstnanosti v tuzemském autoprůmyslu.

„Pokoušíme se nařídit něco, co není fyzicky možné. Poškodíme automobilky, které jen v České republice tvoří na 400 tisíc pracovních míst, a životnímu prostředí nepomůžeme,“ komentuje Evžen Tošenovský, místopředseda ODS.

„Čisté ovzduší a nízkoemisní motory jsou důležitá témata, proto se automobilky – na samé hranici technických možností – přizpůsobily stávajícím normám a cílovému roku 2021, včetně budování nových výrobních kapacit. Určovat nyní zcela nová pravidla vůbec nedává smysl, vývojové cykly osobních automobilů se pohybují kolem jedenácti let,“ vysvětluje český europoslanec. „Politik má stanovit rámec, ne předepisovat technologie a konkrétní výrobní postupy,“ dodává Tošenovský.

„Zásadně mi vadí, že nové nařízení pod hrozbou sankcí nařizuje masivní prodej elektromobilů, přičemž zcela vylučuje jakékoli alternativní technologie. Měl jsem za to, že Státní plánovací komise už byla zrušena,“ komentuje. „Navíc není pravda, že elektromobily jsou zcela bezemisní. Jejich masivní nástup na trh bude znamenat nové požadavky na výrobu elektřiny. Na většině míst v EU zcela chybí odpovídající infrastruktura, není dořešeno rychlé dobíjení ani technická stránka baterií a jejich dojezdové vzdálenosti. To vše bude stát obrovské náklady. Řešením nejsou silová politická gesta, ale podpora výzkumu a inovací v oblasti dopravy,“ dodává Tošenovský, který je členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evrropského parlamentu.

Let's block ads! (Why?)