Moskva varuje: Konec smlouvy Reagana a Gorbačova by byl úderem mezinárodnímu právu

„Ruská strana znovu vyjádřila principiální pozici ohledně důležitosti zachovat dohodu INF v platnosti a potvrdila ochotu spolupracovat na odstranění vzájemných výhrad ohledně plnění této smlouvy,“ uvedla podle ruské agentury TASS bezpečnostní rada. Vypovězení dohody z roku 1987 by podle ní představovalo „vážný úder celému systému mezinárodního práva ohledně nešíření a kontroly zbraní“.

Bolton, který má v pondělí na programu ještě jednání s ruským ministrem Sergejem Lavrovem a v úterý bude hovořit s prezidentem Vladimirem Putinem, diskutoval s Patruševem také o Sýrii, Íránu, Severní Koreji a boji proti terorismu. Dalším tématem pětihodinové schůzky byla otázka prodloužení smlouvy o omezení strategických zbraní (START) po roce 2021 o dalších pět let.

INF může zastínit ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích

Po sobotním Trumpově oznámení, že USA vypoví smlouvu INF, ruští komentátoři nevylučují, že téma odzbrojení zastíní všechny ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích, které se během dvoudenní Boltonovy návštěvy v Moskvě mají diskutovat. Z porušování smlouvy se vzájemně obviňují obě země, Trumpovo rozhodnutí, podpořené vedením NATO, vyvolalo ale v Rusku mimořádně tvrdou kritiku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že případné vypovězení INF ze strany USA učiní svět nebezpečnějším. Pokud USA začnou vyvíjet nové rakety, bude podle něj Moskva adekvátně reagovat s cílem obnovit vojenskou rovnováhu. Peskov zároveň odmítl tvrzení USA, že Rusko smlouvu nedodržuje.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase podle agentury Reuters prohlásil, že čeká od Washingtonu vysvětlení jeho záměru.

EU vyzvala Washington a Moskvu k dialogu

Vůči plánu USA odstoupit od INF se ohradila také Evropská unie. Ta v pondělí vyzvala Washington a Moskvu k dialogu, aby bylo možné smlouvu INF zachovat.

„Doufáme, že Spojené státy a Rusko povedou konstruktivní dialog, aby bylo možné tuto smlouvu zachovat,“ řekla v pondělí v Bruselu mluvčí Evropské diplomatické služby Maja Kocijančičová.

Trumpovo rozhodnutí odstoupit od dohody vnímá negativně také Německo. Z Berlína v pondělí zaznělo, že tamní vláda amerického záměru lituje. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta si o důsledcích amerického rozhodnutí musejí promluvit partneři v NATO. Německý ministr zahraničí Heiko Maas už v neděli uvedl, že USA by si měly tento krok rozmyslet s ohledem na možné následky.

Francie: INF je pro evropskou bezpečnost klíčová

Záměr USA nevítá ani Francie. Tamní prezident Emmanuel Macron si v neděli s Trumpem telefonoval a během rozhovoru zdůraznil, že klíčová smlouva z konce studené války je pro evropskou bezpečnost a strategickou rovnováhu důležitá, prohlásil v pondělí Elysejský palác.

K rozvaze vyzval také Peking. „Chci zdůraznit, že mluvit v této souvislosti o Číně, je zcela mylné,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Podle agentury AFP tak patrně reagovala na slova vlivného amerického republikánského senátora Lindseye Grahama, který v neděli řekl, že Rusové raketovou smlouvu nikdy nedodržovali a že Číňané pro ně vyvíjejí zbrojní programy. Čína signatářem smlouvy není. Velká Británie naopak Trumpovo rozhodnutí okamžitě podpořila.

INF: První smlouva v historii, která odstranila celou třídu jaderných zbraní

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. První dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní, vstoupil v platnost 1. června 1988.

Na základě Washingtonské smlouvy se obě strany zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Celkem tak bylo zničeno 2692 raket, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.

Podle historiků a politologů tato smlouva pomohla zastavit dosavadní zbrojení mocenských soupeřů, a významně tak přispěla ke konci studené války.

Mezi likvidovanými raketami byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979.

K odsunu prvních sovětských raket Moskva přistoupila ještě před vstupem smlouvy v platnost v únoru 1988, Washington ve stejný rok v září. Poslední rakety obě dvě strany zničily v roce 1991.

V devadesátých letech pak obě jaderné mocnosti podepsaly smlouvy START 1 a START 2, které výrazně omezovaly stavy mezikontinentálních balistických raket.

V dubnu 2010 uzavřely Rusko a USA v Praze dohodu o dalším omezení o 50 procent. Každá ze zemí má mít nanejvýš 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních. Ve Spojených státech pražskou smlouvu označují jako Nový START, v Rusku jako START 3.

Od INF chtěla před lety odstoupit i Moskva

Washington ve svém diskutovaném tahu není první; jednostranným odstoupením od IFN pohrozila v roce 2007 Moskva – důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v Česku a v Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily.

V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M.

V červenci 2014 USA znovu nařkly Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu, označovanou v USA jako SSC-8, v oblasti Volgogradu a na dalším, neidentifikovaném místě.

Let's block ads! (Why?)