Zásadní bavorské volby. CSU jde vstříc historické porážce, kterou zřejmě pocítí i spolková vláda

Průzkumy před hlasováním ve třináctimilionové zemi ukazují jasný, i když nezvyklý obrázek. Volby by měla přesvědčivě vyhrát CSU se zhruba 33 procenty hlasů, následovaná Zelenými s 18 procenty a AfD s deseti až 14 procenty.

Sociální demokraté (SPD) se pohybují mezi deseti až 13 procenty a Svobodní voliči (FW) mezi deseti a 11 procenty. Do zemského sněmu by se měli dostat ještě svobodní demokraté (FDP) s přibližně 5,5 procenta, za jeho branami naopak nejspíš těsně zůstane Levice se 4,5 procenta.

Pro Levici by takový výsledek sice znamenal zdvojnásobení procenta hlasů z předchozích voleb v roce 2013, ale zároveň pokračování neúspěšných pokusů o proniknutí do bavorského parlamentu.

Svobodní demokraté by si oproti výsledku předchozích voleb (3,3 procenta) značně polepšili, a navíc by se po pěti letech vrátili do zemského sněmu, v němž byli v letech 2008 až 2013 součástí vládní většiny s CSU.

Pokud se výsledky průzkumů potvrdí, zůstanou na tom Svobodní voliči velmi podobně jako minule (devět procent), naopak SPD by mohla přijít až o polovinu své podpory z roku 2013 (20,6 procenta) a dosáhnout svého nejhoršího poválečného výsledku v Bavorsku.

Úplně jinak jsou na tom Zelení, kteří můžou více než zdvojnásobit svůj minulý zisk (8,6 procenta), a AfD, která před pěti lety v Bavorsku ještě nekandidovala. Po nedělních volbách už by protestní strana měla být zastoupena v 15 ze 16 zemských sněmů.

Zisk třetiny hlasů by byla pro CSU katastrofa

Zdaleka nejsledovanější bude ale výsledek Křesťanskosociální unie. Podpora 33 procent voličů by sice pro většinu evropských politických stran byla vyznamenáním, v případě CSU jde ale spíše o katastrofu.

Strana, která v Bavorsku dlouhá desetiletí téměř bez výjimky staví jednobarevné vlády, ještě v roce 2003 dostala přes 60 procent hlasů a před pěti lety 47,7 procenta, což znamenalo také většinu v zemském sněmu.

Letos CSU, z jejíž slabosti těží především Zelení a AfD, podle všeho na tuto většinu nedosáhne a bude muset teprve podruhé od roku 1962 hledat koaličního partnera. Stát by se jím mohli Svobodní voliči a případně také svobodní demokraté. Druhá varianta počítá s nezvyklou koalicí se Zelenými, kteří mají ale zásadně odlišné názory na ekologickou nebo migrační politiku.

Výsledek může ohrozit Seehofera

Právě migrace a také počínání vedoucích činitelů CSU – předsedy a německého ministra vnitra Horsta Seehofera a bavorského premiéra Markuse Södera – je podle pozorovatelů vedle demografického vývoje v největší spolkové zemi hlavní příčinou propadu strany.

Nepřidává jí zřejmě ani účast na křehce působící vládní koalici v Berlíně spolu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové a sociálními demokraty.

Právě na celoněmeckou vládu může očekávaný neúspěch CSU, která na zemské úrovni působí jen v Bavorsku, dopadnout také. Už dopředu se hovoří o tom, že hněv strany by pocítil především její předseda Seehofer, který by nejspíš musel opustit svůj post a dost možná by nemohl pokračovat ani na ministerstvu vnitra.

Výměna na této důležité pozici a případná snaha CSU výrazněji se distancovat od Merkelové by pak mohla vést k další vládní krizi.

Let's block ads! (Why?)