Gita Zbavitelová: Konflikt s Hamásem skončil demisí izraelského ministra obrany

O klidu zbraní se hovořilo několik měsíců. Hamás od března pořádal násilné nepokoje u izraelských hranic a vojáci za tu dobu zastřelili přes 160 Palestinců, kteří útočili na hraniční plot. O příměří neúnavně usiloval Egypt a OSN. Párkrát i dočasně nastalo, ale teroristé s provokacemi nepřestali a někdy do Izraele i odpalovali rakety.

Donald Trump minulý týden u příležitosti Valného shromáždění OSN poprvé podpořil vznik palestinského státu vedle Izraele, třebaže vzápětí dodal, že mu vadit nebude ani společný stát Židů a Arabů.

Izrael pak prováděl důsledné letecké odvety, ale k velké operaci nepřistoupil. Mnoho Izraelců vládní zdrženlivost kritizovalo, zejména obyvatelé jihu, jimž zápalné balony ničily pole. Premiér Netanjahu však zdůrazňoval, že chce nejprve vyčerpat všechny ostatní možnosti.

Egypt nedávno předložil plán, který, jak se zdálo, vyhovoval oběma stranám. Káhira nabídla výrazné uvolnění egyptské blokády Gazy a trvalé otevření hraničního přechodu v Rafáhu. Hamás měl ukončit násilné protesty u izraelských hranic i žhářské útoky a Izrael zase zmírnit blokádu a vydat pracovní povolení pro tisíce Gazanů. Klid zbraní měl trvat tři roky.

Hamás s návrhem souhlasil a zhruba deset dní tlumil protesty u hranic i žhářské útoky. Izrael dohodu nepřijal ani neodmítl. Udělal však bezprecedentní vstřícné kroky – v pátek pomohl Kataru dopravit do Gazy 15 milionů dolarů v hotovosti, z kterých dostalo na 60 tisíc zaměstnanců Hamásu dlouho nevyplácené mzdy.

Situace se nezmění

Stejnou částku chce Katar rozdávat šest měsíců. Izrael mu také už od začátku října umožňuje dodávky paliva do Gazy, a obyvatelé tak mají elektřinu osm hodin denně místo čtyř.

Protesty v blízkosti hranice pásma Gazy s Izraelem

Už řadu týdnů se hovoří o příměří mezi palestinským Hamásem a Izraelem, které vyjednává Egypt s pomocí OSN. Je ale otázka, zda k němu skutečně dojde v takové formě, jakou si Káhira a teroristé představují.

Uprostřed tohoto neoficiálního „skoropříměří“ vstoupilo v neděli do Gazy izraelské zvláštní komando, aby provedlo přísně tajnou bezpečnostní operaci v Chán Júnisu. Nic se o ní neví, protože podléhá izraelské vojenské cenzuře. Ozbrojenci na vojáky zaútočili a ti museli přivolat na pomoc letectvo. V bitvě padl izraelský podplukovník a sedm Palestinců, včetně velitele Hamásu.

Teroristické skupiny v Gaze pak odpálily na Izrael během 25 hodin přes 460 raket, které zabily jednoho muže a přes sto lidí zranily. Izrael bombardoval 160 cílů Hamásu a zabil sedm Palestinců. Když měl Hamás pocit, že se má čím chlubit, požádal v úterý kvečeru prostředníky o dojednání příměří. Izrael souhlasil, ale vyhradil si právo na odvetu za jeho porušení.

Zatímco Hamás slaví v Gaze vítězství nad nepřítelem, obyvatelé izraelského jihu proti klidu zbraní bouřlivě protestovali a požadovali Netanjahuovu demisi. Vládní rozhodnutí odsoudila i opozice a řada komentátorů. A ministr obrany Avigdor Lieberman, který podporoval tvrdý zásah, odstoupil ve středu z funkce.

Izrael teroristům neuštědřil zásadní ničivou ránu a neobnovil svou ztracenou odstrašující sílu. Naopak utvrdil Hamás v přesvědčení, že se války nemusí bát. „Nová“ situace bude stejná jako před konfliktem – Hamás bude dál pořádat protestní pochody u hranic a očekávat izraelskou pomoc s dodávkami katarského paliva i peněz, a když ji nedostane, bude Izrael vydírat novými násilnostmi. A až se mu zachce, vyvolá další ozbrojený konflikt.

Let's block ads! (Why?)