Search

» » Krize v Kerčském průlivu: Porošenko podepsal návrh na vyhlášení válečného stavu

Krize v Kerčském průlivu: Porošenko podepsal návrh na vyhlášení válečného stavu

Ukrajinské ozbrojené síly jsou ve stavu pohotovosti. Reagují tak na sérii nedělních incidentů mezi ruskými a ukrajinskými loděmi v Kerčském průlivu. Po incidentu Rusko omezilo v průlivu lodní dopravu, tu ale v pondělí pro civilní plavidla obnovilo. Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal návrh na vyhlášení válečného stavu, o němž bude rozhodovat parlament. Moskva obvinila Ukrajinu, že střet úmyslně vyprovokovala. 

Vyhlášení stanného práva podle Porošenka neznamená omezení občanských práv a svobod. Ukrajinský prezident očekává, že parlament návrh na vyhlášení stanného práva schválí. Zavedení výjimečného stavu na dobu 60 dní totiž podpořila Rada národní bezpečnosti.  

Poslanci se na mimořádné schůzi sejdou v 17:00 SEČ. Ve stejnou dobu bude o situaci jednat i Rada bezpečnosti OSN, svolaná podle zdrojů agentury AFP na žádost Moskvy i Kyjeva. "Pro naši zemi to byla těžká noc a další zkoušky jsou před námi,“ napsalo na twitteru ukrajinské ministerstvo vnitra.  Ozbrojené síly jsou převáděny do stavu plné bojové pohotovosti, oznámil v pondělí ráno ukrajinský generální štáb. 

Kerčský průliv
Kerčský průliv je jedinou námořní cestou z Černého do Azovského moře, přičemž tamější lodní provoz kontroluje Rusko. Smlouva z roku 2003 sice zajišťuje lodím plujícím pod ukrajinskou vlajkou volnou cestu do Azovského moře, nicméně dává ruským úřadům možnost podrobit proplouvající lodě inspekci.

Rusko navíc přes průliv postavilo most vedoucí na anektovaný poloostrov Krym, který byl otevřen letos v květnu. Podle stížností ukrajinské strany omezuje stavba svobodnou plavbu.

Agentura Unian připomněla, že stanné právo na Ukrajině může být zavedeno v případě ozbrojeného útoku nebo hrozby agrese a ohrožení nezávislosti nebo územní celistvosti státu. Úřadům, armádě nebo místním správám dává zvláštní pravomoci a může vést k omezení ústavních práv a svobod občanů.

Porošenko již telefonoval s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, který vyjádřil podporu pro územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a vyzval Rusko, aby v souladu s mezinárodním právem umožnilo volnou námořní dopravu mezi Azovským a Černým mořem. Kvůli ruské agresi bude také svolána komise Ukrajina-NATO, píše se na webu ukrajinského prezidenta. 

Podle zpravodajského webu BBC protestovalo v neděli večer před ruským velvyslanectvím v Kyjevě asi 150 lidí, přičemž došlo k zapálení „nejméně jednoho“ vozidla ambasády. „Sešli jsme se tu, abychom vyjádřili naši nespokojenost s ruskými činy. Jsme velmi naštvaní. Už dávno jsme s touto zemí měli přerušit veškeré diplomatické styky,“ řekl agentuře Reuters jeden z demonstrantů.

Protestující se shromáždili i před ruským konzulátem v Charkově, jenž leží v severovýchodní části země poblíž hranic s Ruskem. Lidé, kteří se zde sešli, nejprve skládali papírové lodičky, následně však na dvoře chráněné budovy vzplál strom. 

Střelba na ukrajinské lodě 

Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři jeho lodě, přičemž při incidentu utrpělo zranění několik členů ukrajinské posádky. Ukrajinci obvinili Rusy, že na jejich lodě stříleli. 

Ruská tajná služba FSB, pod níž spadá i pohraniční stráž, později potvrdila, že ruské jednotky ukrajinská plavidla u poloostrova Krym zadržely.  Informovala, že k jejich zastavení použila zbraně, přičemž byli zraněni tři příslušníci ukrajinského námořnictva. Jejich zdravotní stav prý není vážný.

Video z incidentu:

Zadrženými loděmi jsou ukrajinské dělové čluny Berďansk a Nikopol a remorkér Jany Krapu, informovalo ukrajinské velvyslanectví v Praze. Podle ruské agentury Interfax byly tři zadržené ukrajinské lodě dopraveny do přístavu ve městě Kerč na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově. Žádné z plavidel údajně nejevilo známky poškození.

Co by znamenalo zavedení stanného práva?* V zemi bude zakázáno organizovat volby, stávky či masové akce.
* Dojde ke zpřísnění bezpečnostních opatření a zavedení zvláštního režimu na klíčových místech ekonomiky a infrastruktury.
* Občané mohou být nuceni vykonávat potřebnou práci. Každý práceschopný člověk může být například nucen pracovat v obranném zařízení namísto svého běžného zaměstnání.
* V případě nutnosti převezme stát kontrolu nad majetkem soukromých, obecních či státních společností.
* Stát může omezit cestování svých občanů i cizinců.
* Může platit zavedení policejní hodiny (zákazu vycházení), stejně jako zákaz prodeje alkoholu.

Výjimečný stav sebou nese celou řadu dalších mimořádných opatření. Podle agentury Interfax je ale většina těchto omezení opčních, tedy mohou, ale nemusí být přijata.

Rusko následně obnovilo v Kerčském průlivu dopravu pro civilní plavidla, která byla od neděle omezena. I když je Kerčský průliv znovu volný pro námořní dopravu, po včerejším incidentu se na obou stranách vytvořila zácpa, píše zpravodaj britského listu The Guardian. 

Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Viktora Muženka bylo na třech ukrajinských lodí dohromady 23 námořníků a velení o nich nemá žádné zprávy. „Nic o nich nevíme, máme jen informaci o šesti zraněných, dva z nich byli zraněni vážně,“ řekl Muženko podle agentury Unian na zasedání bezpečnostní rady státu.

Šest zraněných ukrajinských námořníků Rusové převezli do Moskvy, uvedl pro TV 112 zmocněnec ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pro Krym Borys Babin. Rusko tvrdí, že byli zranění jen tři námořníci. Babin dodal, že tři z šesti zraněných námořníků podstoupilo operaci.
 

Prohlášení ukrajinského prezidenta:

"Apeluji na Ruskou federaci, aby okamžitě propustila členy ukrajinských sil, kteří byli hrubě zadrženi při porušení mezinárodního práva a jejichž stav je neznámý," uvedl následně ve svém prohlášení ukrajinský prezident Porošenko.

Moskva reagovala předvoláním prozatímního ukrajinského charge d'affaires na ruské ministerstvo zahraničních věcí. Podle agentury TASS je důvodem tohoto kroku "agresivní a provokativní akce ukrajinské strany". 

Zahraniční reakce

Polské ministerstvo zahraničí vydalo v neděli večer prohlášení, v němž počínání Ruska odsoudilo. „Eskalace napětí má příčiny v dlouhodobém porušování základních zásad mezinárodního práva ze strany Ruska, včetně narušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny,“ píše se v něm mimo jiné.

Německo vyzývá obě země ke snížení napětí.  „Vývoj je znepokojivý. Ruská blokáda průlivu do Azovského moře je nepřijatelná. Důležité je, že již byla zrušena. Vyzýváme obě strany k deeskalaci,“ citovala německá diplomacie na twitteru ministra zahraničních věcí Heika Maase.

Dění v Kerčském průlivu odsoudilo NATO i EU. „Rusko musí ihned zastavit agresi v Azovském moři,“ napsal na twitteru generální tajemník NATO Anders Rasmussen s výzvou k rozhodné odpovědi mezinárodního prostředí.

„Odsuzuji ruské použití síly v Azovském moři. Ruské úřady musí propustit ukrajinské námořníky, plavidla a zdržet se dalších provokací. O situaci jsem mluvil s prezidentem Porošenkem a setkám se snad s jeho zástupci. Evropa zůstane v podpoře Ukrajiny jednotná,“ připojil se i předseda Evropské rady Donald Tusk. 

„Chci vyjádřit velké znepokojení z aktuálního vývoje v Azovském moři a v Kerčském průlivu. To, že se v této oblasti odehrál ozbrojený incident, vnímáme velmi citlivě, protože situace na Ukrajině je před blížícími se volbami velmi citlivá,“ řekl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) v Bruselu novinářům.

„Považujeme za nutné, aby obě strany odpustily od porušování mezinárodního práva. Rusko tímto dalo najevo, že blokádou chce porušovat právo na svobodu navigace v mezinárodních vodách, považujeme to za velmi nešťastné a pracujeme na vyjádření ministerstva zahraničních věcí,“ dodal Petříček. 

„Rusko nám opět ukazuje, že je mu jedno, jestli proti němu přijímáme nějaké sankce. Postup vůči němu by měl být podstatně razantnější než dosud. Začal bych vyhošťováním ruských diplomatů z ČR. Není možné, aby jich tu bylo 140,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus poslanec a místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch z hnutí ANO.

Vyjádření Tomáše Petříčka: 

"Situace je vážná. Je potřeba to jednoznačně označit za ruskou agresi a porušení mezinárodního práva. Incident se odehrál v mezinárodních vodách,“ řekl Českému rozhlasu Plus i poslanec a místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti).

Moskva: Jedná se o cílenou provokaci

Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin označil celou kauzu za ukrajinskou provokaci. „Je jasné, že je to provokace, promyšlená ohledně času, místa a podoby,“ řekl agentuře RIA. „Cíle jsou jasné, ‚otřást‘ Ukrajinou vyhlášením stanného práva, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce. Je zjevné, že na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň.“

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval před nebezpečnou eskalací celého sporu. Podle něj hrozí, že celá situace dospěje do bodu, odkud nebude pro Rusko, ani západní mocnosti, návratu zpět. Vyzval proto západní země, aby pomohly uvolnit napětí. 

„Byla porušena ustanovení mezinárodního práva, a to nejen námořního, ale i obecného mezinárodního právo včetně Charty OSN, včetně Úmluvy o mořském právu z roku 1982 a dalších mezinárodních právních nástrojů, které opakovaně vyžadují, aby všechny státy respektovaly suverenitu jiného státu,“ dodal posléze Lavrov.

Let's block ads! (Why?)

https://www.denik.cz/ze_sveta/porosenko-chce-kvuli-incidentum-na-mori-vyhlasit-na-ukrajine-stanne-pravo-20181126.html

Bagikan Berita Ini

0 Response to "Krize v Kerčském průlivu: Porošenko podepsal návrh na vyhlášení válečného stavu"

Post a Comment

Subscribe to: Post Comments (Atom)
Powered by Blogger.