Vliv USA převážil. Do čela Interpolu byl zvolen Jihokorejec namísto Rusa

DUBAJ/PRAHA Do čela mezinárodní policejní organizace Interpol byl zvolen Jihokorejec Kim Čong-jang. Navzdory očekávání všech zahraničních médií ve vedení organizace nezasedne generálmajor ruské armády a bývalý pracovník ministerstva vnitra Alexandr Prokopčuk. V hlasování zvítězil kandidát, kterého podporovaly USA.

Novým šéfem mezinárodní policejní organizace Interpol se podle informací britského deníku The Times měl stát Rus Alexandr Prokopčuk. Deník již v neděli nazval celou akci „vítězstvím Kremlu“ a zprávu dokonce otiskl na své středeční titulní straně.

Pohřešovaný prezident Interpolu rezignoval. Drží ho v Číně, je prý podezřelý z porušení zákona

Podle agentury Bloomberg očekávali zvolení Prokopčuka do čela agentury i samotní britští zaměstnanci policejní organizace.

Nakonec se tak však nestalo. Dosavadního šéfa čínského původu Meng Chung-weje, který v čele organizace stál poslední dva roky, než koncem září za podivných okolností zmizel ve své vlasti, nahradil v pozici prezidenta Interpolu Jihokorejec Kim Čong-jang.

Ke změně vedení Interpolu muselo dojít, jeliko se ukázalo, že Meng Chung-wej, vysoce postavený člen vládnoucí komunistické strany, uvázl v síti rozsáhlého protikorupčního tažení, jež po svém nástupu k moci rozpoutal proti zhýralým a také neloajálním členům partaje generální tajemník a prezident Si Ťin-pching. Zatčený Meng Chung-wej je nyní vyšetřován za braní úplatků a další zločiny.

Podle řady médií jej měl v roli prezidenta nahradit generálmajor Alexandr Prokopčuk. Podle britských médií měl již zajištěnou podporu většiny členských států. Středeční rozhodnutí na zasedání delegátů členských států v Dubaji. Nakonec se tak nestalo a to hlavně kvůli obavám evropských států a USA, že Moskva situaci zneužije k pronásledování oponentů.

Interpol tedy povede kandidát, kterého podle BBC podporovaly hlavně Spojené státy. Kim Čong-jang působil jako úřadující šéf mezinárodní policejní organizace po rezignaci Číňana Meng Chung-weje.

Byl zvolen v tajném hlasování na dva roky, tedy na období do konce původního Mengova mandátu.

Obavy z ruského vítězství

Na uniklé informace, že by měl v roli prezidenta Interpolu působit Rus, již v pondělí reagoval ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podle něj hrozilo, že Ukrajina opustí mezinárodní policejní organizaci, pokud by v jejím čele stanul Rus.

„Možné prezidentství Ruska v Interpolu je absurdní a odporuje duchu a cílům organizace. Pokud důvody Ukrajiny a řady dalších zemí nebudou vyslyšeny, Ukrajina posoudí, zda pozastaví své členství,“ napsal Avakov na Facebooku. Prokopčukovo jmenování však viděli kriticky i další.

„Nevěřím, že ruský funkcionář povede Interpol,“ uvedl na Twitteru bývalý velvyslanec USA Michael McFaul, kterého Putin podle médií považuje za nepřítele. „Je prokázána řada případů, kdy Rusku zneužilo ‚červená oznámení‘ pro politické účely.“ Podobně kritický je i ruský opoziční Alexej Navalnyj, podle kterého je Rusko „zneužívá Interpol“.

Alexandr Prokopčuk doposud působil jako jeden ze čtyř viceprezidentů v rámci Interpolu. Již jeho zvolení do této pozice provázely kontroverze. Prokopčuk se totiž stal prvním Rusem, který se dostal na tento seniorní post.

Podle kritiků by Prokopčukovo jmenování mohlo napomoci zneužívání vlivu Interpolu Kremlem. Rusko totiž pravidelně vydává žádosti o zadržení odpůrců režimu. Naposledy se tomu tak stalo v pondělí, kdy Moskva zažádala o vydání Bill Browdera, podnikatele a otevřeného kritika režimu. Ten byl květnu letošního roku krátce zadržen španělskou policií na základě Rusy vyžádaného zatykače. Úřady jej nakonec propustily, jelikož zatykač již nebyl platný.

Putinova chapadla

Browder po ohlášení, že na něj byl opět podán zatykač, uvedl, že Prokopčukova kandidatura na prezidenta Interpolu je „naprosto udivující“.

„Putin se pokusí o prozatím nejopovážlivější operaci: převzít kontrolu nad Interpolem, aby mohl dosáhnout svými zločinnými chapadly do všech koutů světa,“ uvedl Browder na Twitteru

Španělé krátce zadrželi tvůrce protiruských sankcí. Ignorujte ruský zatykač, radí Interpol

Finančník a podnikatel Browder proslul jako iniciátor takzvaného Magnitského zákona, který přijal Kongres USA, aby potrestal ruské představitele, úředníky, soudce a policisty zapletené do případů porušování lidských práv.

Zákon byl pojmenován po advokátovi Sergeji Magnitském, který ve službách Browderovy britské společnosti Hermitage Capital údajně shromáždil důkazy o obřích zpronevěrách vysoce postavených ruských činitelů. Vzápětí byl Magnitskij sám obviněn z daňových úniků a uvězněn. Ve vazbě přišel za nejasných okolností o život, údajně jej ubili dozorci. Za jeho smrt nebyl nikdo potrestán, naopak posmrtně byl odsouzen.

Browder byl v nepřítomnosti v Rusku loni v prosinci znovu odsouzen k devíti letům odnětí svobody za záměrný bankrot a daňové úniky. Browder veškerá obvinění vznesená proti své osobě odmítá. Podle něj jsou verdikty moskevského soudu odpovědí ruského prezidenta Vladimira Putina na to, že Browder získal pět zemí, včetně USA, k uvalení takzvaných Magnitského sankcí na ruské činitele.

Let's block ads! (Why?)