Tajné služby varují: Evropu čeká další migrační vlna - Novinky.cz

Německé úřady již v polovině února varovaly, že migrační tlak na Evropu bude stoupat.

Kromě růstu cen přepravy do Evropy pašeráci současně hledají nové způsoby, jak dostat nelegálně běžence přes vnější hranice EU. Stále více využívají luxusní jachty. Bezpečnostní úřady se domnívají, že se výnosného byznysu, jakým je pašování běženců do Evropy, chytila také ruská mafie.

Migranti v detenčím zařízení v Libyi

FOTO: Ismail Zitouny, Reuters

Italská vláda v současné době vede rozhovory se zástupci mezinárodně uznávané vlády v Tripolisu, stejně jako s polním maršálem Chalífou Haftarem.

„Existuje konkrétní nebezpečí humanitární krize v Libyi, které chceme odvrátit za každou cenu. Vedeme rozhovory se všemi silami v Libyi. Je důležité udělat vše, co je v našich silách, abychom stabilizovali zemi, která je životně důležitá pro severní Afriku, Blízký východ, Středomoří a EU,“ uvedl italský premiér Giuseppe Conte.

Běženci na gumovém člunu u břehů Libye

FOTO: Fabian Heinz, ČTK/AP

Migrační trasa z Libye přes Středozemní moře do Itálie patří k nejnebezpečnějším, ale současně nejvytíženějším a nejvyhledávanějším poté, co se uzavřela takzvaná balkánská trasa z Turecka přes Řecko a balkánské státy do střední Evropy.

Do EU pronikne jen zlomek

Většina běženců, kteří přicházejí do Libye, pochází ze subsaharské Afriky. Jsou to především obyvatelé Nigérie, Gambie, Somálska, Pobřeží slonoviny, Súdánu a Eritrey. Na člunech se snaží překonat Středozemní moře a připlout do Itálie.

Jen zlomku z nich se to povede. Mnozí utonou, většina je zadržena a vrácena zpět do Libye a umístěna do detenčních center, kde panují otřesné podmínky. V poslední době pronikly na veřejnost zprávy o mučení, vydírání rodin migrantů, ale i jejich prodeji na místních aukcích jako otroků.

Německo hlásí, že od začátku letošního roku prudce vzrostl počet Nigerijců, kteří podali žádost o azyl. V prvních třech měsících požádalo o azyl v Německu 3923 Nigerijců, v loňském prosinci to přitom bylo 554.

Vojáci armády polního maršála Chalífy Haftara

FOTO: Esam Omran Al-fetori, Reuters

Při bojích o Tripolis zahynulo podle údajů Světová zdravotnické organizace (WHO) 121 lidí, 561 lidí bylo zraněno. Polní maršál Chalífa Haftar odstartoval 4. dubna ofenzívu s cílem dobýt hlavní město.

Libye se od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Haftar podporuje vládu na východě a kabinet v Tripolisu, za nímž stojí OSN, neuznává. Obě vlády mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.

Let's block ads! (Why?)