Krátce před jedenáctou hodinou dopolední dosedl 9. dubna 1987 na pražské letiště stroj IL-62M, na jehož palubě seděl sovětský vůdce Michail Gorbačov. Očekávání bylo velké – že se vyjádří k sovětské invazi v roce 1968.
Těhotná ‘89: Hned jsme začali chodit s trikolórou, vzpomíná matka. Od revoluce ji ale odstřihl porod |
„Existovala možnost, o které Sověti uvažovali, ale nakonec ji nezkusili – včas se distancovat od událostí v srpnu 1968,“ řekl pro Lidovky.cz Oldřich Tůma, historik Ústavu soudobých dějin Akademie věd.
Takový krok by pravděpodobně zasadil někdejšímu komunistickému vedení, jemuž se koncem 80. let vymykala situace v Československu z rukou, tvrdou ránu. A mohl změnit běh událostí, jež vyvrcholily až listopadem 1989.
Představitelé režimu v čele s prezidentem Gustávem Husákem, generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem i dalšími členy ústředního výboru strany Vasilem Biľakem či Aloisem Indrou měli oprávněný důvod k obavám. Vždyť oba posledně jmenovaní byli podepsaní pod takzvaným zvacím dopisem, který se stal záminkou pro „spojeneckou“ intervenci do Československa.
Historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
„Všichni trochu naivně doufali, že něco symbolického na toto téma řekne,“ doplnil Tůma k návštěvě sovětského šéftajemníka.
Nebylo k tomu daleko. Podle ruských historiků, na něž se odkazuje i Tůma, měl Gorbačov na papíře návrh textu, který označoval vojenský vpád za chybný. Jenže nakonec se nechal přemluvit mimo jiné i od československých komunistů a přidržel se původní sovětské linie.
„Propásl tím poslední šanci, jak tu mohlo z dnešního pohledu Rusko obnovit alespoň elementární důvěryhodnost,“ myslí si Tůma.
Gorbačov nakonec sovětskou chybu uznal, jenže až v prosinci 1989, kdy to už mělo jen pramalý vliv.
Volba kurzu 28 korun za dolar se ukázala jako dobré rozhodnutí, vzpomíná porevoluční ministr Dlouhý |
Historik Michal Macháček, autor oceňované monografie o Husákovi, je ovšem k tvrzením o údajném Gorbačovově úmyslu distancovat se od okupace zdrženlivější. Nicméně z uvedené doby podle něj prokazatelně existuje jiný dokument – interní sovětský návrh na stažení části vojsk z Československa. „Ten se nakonec nepřijal, ale zůstal zachovaný v archivu,“ řekl Macháček.
Informace o sovětském záměru omluvit se Československu je pro Macháčka nová. „Gorbačov se v této době naopak vyjadřoval obezřetně až negativně. Jeho postoj se vyvíjel. Je ovšem pravda, že sovětské politbyro se před Gorbačovovou návštěvou Československa v dubnu 1987 otázkami roku 1968 zabývalo, tak mohly být diskutovány různé návrhy,“ připustil.
Úmysl přehodnotit intervenci se na plánovací stoly sovětských stratégů dostal hned po Gorbačovově nástupu. Jenže v Moskvě zároveň dospěli ke zneklidňujícímu závěru – že reformní proces nazvaný „perestrojka“ má hodně společného s reformním programem z pražského jara 1968.
Zeman se v Moskvě setkal s Michailem Gorbačovem.
Pro situaci v Praze by to znamenalo fakticky rehabilitovat experiment Alexandra Dubčeka nazývaný „socialismus s lidskou tváří“. Snad i proto se Gorbačov neodhodlal zásah z roku 1968 odsoudit dříve.
V Československu by takový krok mohl vést k překotným změnám ve vedení strany. Na řadu by možná přišli lidé jako právě reformista Dubček. „Také se uvažovalo třeba o Miroslavu Štěpánovi jako o československém Gorbačovovi,“ podotýká Tůma. Na reformistickou obrodu vedoucí strany si ale brousili zuby i další, hlavně mladší straníci.
Vedení KSČ si toho bylo vědomo. „Ještě v dubnu 1989 byl za Gorbačovem Jakeš a přemlouval ho, aby Sovětský svaz neměnil svůj pohled na šedesátý osmý,“ říká historik. Nejmocnější muž Sovětského svazu se tak uchýlil k téže rétorice, kterou razil Brežněv – v Československu se v roce 1968 začaly změny vyvíjet dobře, jenže pak se iniciativy chopily antisocialistické síly.
https://news.google.com/__i/rss/rd/articles/CBMimAFodHRwczovL3d3dy5saWRvdmt5LmN6L2RvbW92L2tkeWJ5LXNlLWdvcmJhY292LW9tbHV2aWwtemEtaW52YXppLWppei12LXJvY2UtMTk4Ny1tb2hsLXJlemltLXBhZG5vdXQtZHJpdi1taW5pLWhpc3RvcmlrLXR1bWEuQTE5MTExNF8xNjE4MDFfbG5fZG9tb3ZfbWJlctIBAA?oc=5Bagikan Berita Ini
0 Response to "Gorbačov měl v roce 1987 na papíře omluvu za okupaci, KSČ ho ale přemluvila, aby se držel původní linie | Domov - Česká pozice"
Post a Comment