Brusel - Ve snaze prosadit do závěrů dnešního summitu Evropské unie své požadavky týkající se migrační problematiky, zablokoval italský premiér Giuseppe Conte schválení už domluvených závěrů schůzky k tématům jako je obrana a bezpečnost či digitalizace evropského hospodářství. O těchto tématech se šéfové států a vlád bavili odpoledne a v podvečer, diskuse o migraci je ale teprve čeká u neformální večeře.
"Protože si jeden členský stát vyhradil svou pozici k celým závěrům, žádné závěry nejsou v této chvíli přijaty," uvedl Preben Aamann, mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska, který unijním summitům předsedá. Několik diplomatů ČTK potvrdilo, že onou zemí je právě Itálie.
Conte ostatně už při příchodu oznamoval, že je k podobnému kroku odhodlán, když před novináři žádal, aby EU přešla od slov k činům a Itálii se dostalo v migraci konkrétní pomoci. Řím žádá, aby se všechny země unie přihlásily ke sdílení odpovědnosti za migranty, kteří jsou zachráněni ve Středozemním moři.
Bez přijetí tak - přinejmenším prozatím - zůstaly závěry týkající se evropské obrany a bezpečnosti, podpory postupu Evropské komise v gradujícím obchodním sporu s USA, budoucího dlouhodobého rozpočtu unie, či přístupových rozhovorů s Albánií a Makedonií.
Český premiér Andrej Babiš před začátkem večeře, kde se lídři mají právě migrací zabývat, novinářům řekl, že najít shodu bude podle něj velmi obtížné právě kvůli Italům.
"Představy Itálie jsou absolutně jiné než naše a myslím, že i jiné než Rakouska," řekl Babiš. Už před začátkem summitu Babiš vyjádřil pochybnosti, že EU se na řešení migrace shodne.
Kvůli dosavadnímu vývoji summitu byla v Bruselu zrušena společná tisková konference Donalda Tuska a šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.
Babiš by odmítl dohodu s Německem o vracení migrantů z hranic
Německá kancléřka Angela Merkelová nežádala Českou republiku o bilaterální dohodu o vracení migrantů, řekl dnes před začátkem unijního summitu český premiér Andrej Babiš. Dodal, že takovou dohodu by nepodepsal, protože do EU podle něj nemají migranti nelegálním způsobem vůbec přicházet. Dohoda o tom, jak řešit pohyb migrantů po Evropě, je pro Merkelovou jedním z cílů dnešního summitu.
"Určitě ne a nepodepsal, protože paní kancléřka se mýlí v tom, že bere fakt, že přicházejí nelegální migranti na evropský kontinent. Na rozdíl od nás, kteří říkáme, že nemají přijít," odpověděl Babiš na dotaz, zda Merkelová Česko oslovila s požadavkem bilaterální dohody o vracení migrantů a zda by na takovou dohodu přistoupil.
Dánský, řecký i finský předseda vlády dnes řekli, že druhotné přesuny migrantů po Evropě by byli ochotni řešit dvoustrannými dohodami mezi státy. Klíčový ale bude postoj Itálie, kde vstupuje na území Schengenu nejvíce lidí.
"Ona vlastně říká, chci se domluvit s Itálií, aby zadržovala migranty, aby nechodili do Rakouska, do Německa přes hranice, ale co ta Itálie s nimi bude dělat," podotkl Babiš. Podle českého premiéra by cílem EU mělo být zastavit nelegální migraci v zemích jejího původu.
Macron chce na summitu k migraci prosazovat evropské řešení věci
Macron se ještě před začátkem summitu krátce setkal s předsedy vlád čtyř zemí visegrádské skupiny, tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Francouzský prezident před novináři zopakoval, že práce na řešení migrační problematiky uvnitř EU i mimo ni musí být založena na principech solidarity a odpovědnosti.
Německá kancléřka Angela Merkelová, která doma čelí kvůli migrační problematice vážné politické krizi, před novináři poznamenala, že EU ve své snaze posílit ochranu vnější hranice a například dojednat přistávání migrantů mimo unijní území musí také vyjednávat s dotčenými státy. "Musíme hovořit s nimi, ne jenom o nich," poznamenala německá kancléřka.
Dnešní schůzka by mohla kromě jiného potvrdit plán na budoucí vznik "regionálních vyloďovacích platforem," nejspíš v severní Africe, kde by migranti přistávali. Podle Merkelové je věc zapotřebí projednávat kromě tamních států také s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Hovořit se podle ní bude také o posílení mandátu unijní pobřežní a pohraniční stráže, tedy agentury Frontex.
Merkelová se ale kvůli své situaci doma snaží dnes na okraj schůzky domluvit přinejmenším s částí členských zemí o tom, že jim Německo začne vracet tam registrované migranty, kteří se uvnitř unie přesunuli přes hranice.
Unijní politici se dnes scházejí v Bruselu na pravidelné schůzce, jejíž program je velmi nabitý. Očekává se diskuse o evropské kooperaci v obraně a bezpečnosti, o hospodářské problematice, mezinárodním obchodu ve světle zhoršených vztahů s USA či budoucím dlouhodobém rozpočtu EU.
Přesto je to právě migrační téma, které - přes výrazně nižší počty příchozích než před lety v době vrcholící migrační krize - bude dominovat večerní neformální diskusi šéfů států a vlád evropského bloku.
Rutte a další chtějí kvůli migraci dohody EU s africkými státy
EU by se měla pokusit uzavřít s africkými státy kvůli migraci dohody podobné té, která na jaře 2016 prakticky zastavila migrační tlak na Balkáně. Při příchodu na summit to prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, podobně se vyjádřili také někteří další účastníci schůzky.
Potřebu soustředit se na lepší ochranu vnější hranice EU potvrdil dnes v Bruselu také šéf Evropské rady Donald Tusk, který vrcholným unijním schůzkám předsedá. Nyní často zmiňovaný plán na zřízení míst, kde by byli vyloďováni migranti zachránění na moři, by podle něj měl odrážet návrhy, které mu v dopise ve středu sepsal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
"Alternativou takového řešení je chaoticky postupující uzavírání hranic, také těch uvnitř EU, a rostoucí konflikty mezi členskými zeměmi unie," varoval Tusk. Někdo si podle něj může myslet, že jeho návrhy na řešení jsou příliš tvrdé. "Ale věřte mi, pokud se na nich nedohodneme, dočkáme se daleko tvrdších návrhů od daleko tvrdších hochů," uzavřel Tusk.
Také podle Rutteho je nyní v první řadě nutné rozbít "cynický obchodní model" pašeráků lidí, v jehož důsledku umírají migranti ve Středozemním moři. Právě zde by podle něj mohly nové dohody pomoci.
Francie dnes uvedla, že je pro uzavřená střediska na evropské půdě. "Musíme mít kontrolovaná střediska," řekla na okraj summitu francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. "Mají-li být řešením hotspoty nebo střediska na jižním pobřeží Středomoří, která země na tomto pobřeží s tím bude souhlasit? Teď o žádné nevím," řekla. "Má-li to být řešení, musí být na dobrovolném základě.
Německá kancléřka Angela Merkelová se při příchodu na summit vyjadřovala podobně jako Rutte. Zdůraznila navíc, že je potřeba o těchto tématech začít vyjednávat přímo s africkými státy.
K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, který před novináři dokonce varoval před "neokolonialismem". Upozornil, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání zdůraznila i další možnosti, jak posílit ochranu vnější hranice EU; například rozšířený mandát a více peněz i lidí pro unijní pohraniční a pobřežní stráž, tedy agenturu Frontex.
Až se sníží migrační tlaky na vnější hranici EU, bude podle Rutteho možné více se soustředit na řešení tématu, které nyní velmi trápí právě německou kancléřku - tedy na pohyby migrantů uvnitř unie mezi jejími členskými státy.
"Pak bude snazší dohodnout se s východoevropskými státy a dalšími na tom, jak uvnitř unie sdílet zátěž, protože pak bude celkový problém menší, pokud jde o počty," vysvětlil Rutte. Unie však podle něj bude i přes uzavření nových dohod vystavena migračnímu tlaku i v budoucnosti, situace však bude pod kontrolou.
Severoafrické státy odmítají střediska pro migranty
Severoafrické země se jedna po druhé začaly vymezovat vůči návrhům zaznívajícím v Evropské unii, že by se už na africkém kontinentu měla zřizovat záchytná střediska pro migranty mířící do Evropy. K odmítavému stanovisku Libye se dnes přidalo také Alžírsko a Maroko.
Alžírský ministr zahraničí Abdal Kádir Misálih dnes zcela vyloučil, že by se v jeho zemi měla zřizovat záchytná střediska pro migranty mířící z Afriky do Evropy. "Nepřipadá absolutně v úvahu, aby Alžírsko otevíralo záchytná centra pro pokoutné migranty na svém území," prohlásil ministr. "EU má prostředky pro řešení krize," dodal.
Po něm se ozval i šéf marocké diplomacie Násir Búrita. "Maroko odmítá a vždy odmítalo takovéto metody řešení otázky migračních toků," řekl dnes Búrita po setkání v Rabatu se svým španělským protějškem Josepem Borrellem. Zároveň odsoudil snahu o příliš "snadná řešení" a "kontraproduktivní mechanismy".
V zemích Evropské unie, jejichž nejvyšší představitelé se dnes na jednání v Bruselu věnují hlavně problému migrace, zaznívají názory, že by se zmíněná střediska měla budovat už v afrických zemích. Kromě Libye, Alžírska či Maroka se uvažuje i o Tunisku nebo evropské Albánii.
Cílem je mimo jiné odrazovat migranty od toho, aby se vydávali na životu nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, čímž pak nutí podle mezinárodních pravidel hlavně Evropany, aby jim poskytovali pomoc a umísťovali je na starém kontinentu.
Nechuť zřizovat nová centra na svém území projevila v předchozích dnech jako první Libye, která je už tak zahlcená desítkami tisíc migrantů. Libyjský vicepremiér Ahmad Maítík zřizování táborů pro migranty v Libyi vyloučil v pondělí na společné tiskové konferenci s italským ministrem vnitra a vicepremiérem Matteem Salvinim.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Itálie kvůli migraci blokuje závěry summitu EU ke všem tématům"
Post a Comment