Itálie kvůli migraci blokuje závěry summitu EU ke všem tématům

Brusel - Ve snaze prosadit do závěrů dnešního summitu Evropské unie své požadavky týkající se migrační problematiky, zablokoval italský premiér Giuseppe Conte schválení už domluvených závěrů schůzky k tématům jako je obrana a bezpečnost či digitalizace evropského hospodářství. O těchto tématech se šéfové států a vlád bavili odpoledne a v podvečer, diskuse o migraci je ale teprve čeká u neformální večeře.

"Protože si jeden členský stát vyhradil svou pozici k celým závěrům, žádné závěry nejsou v této chvíli přijaty," uvedl Preben Aamann, mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska, který unijním summitům předsedá. Několik diplomatů ČTK potvrdilo, že onou zemí je právě Itálie.

Conte ostatně už při příchodu oznamoval, že je k podobnému kroku odhodlán, když před novináři žádal, aby EU přešla od slov k činům a Itálii se dostalo v migraci konkrétní pomoci. Řím žádá, aby se všechny země unie přihlásily ke sdílení odpovědnosti za migranty, kteří jsou zachráněni ve Středozemním moři.

Bez přijetí tak - přinejmenším prozatím - zůstaly závěry týkající se evropské obrany a bezpečnosti, podpory postupu Evropské komise v gradujícím obchodním sporu s USA, budoucího dlouhodobého rozpočtu unie, či přístupových rozhovorů s Albánií a Makedonií.

Český premiér Andrej Babiš před začátkem večeře, kde se lídři mají právě migrací zabývat, novinářům řekl, že najít shodu bude podle něj velmi obtížné právě kvůli Italům.

"Představy Itálie jsou absolutně jiné než naše a myslím, že i jiné než Rakouska," řekl Babiš. Ten už před začátkem summitu vyjádřil pochybnosti, zda se EU na řešení migrace shodne.

Některé evropské lídry s novými požadavky Říma ohledně migrace seznámil Conte už v neděli, kdy na neformální schůzce 16 premiérů a prezidentů k migrační problematice nečekaně představil desetibodový návrh.

Itálie, která nyní - přes celkový pokles migrantů mířících do EU ve srovnání s dobou největší migrační krize - nese hlavní zátěž, začala hlasitě žádat, aby se s tisíci příchozích nemusela vypořádávat sama. Podle stávajících pravidel unijního azylového systému je za migranty zodpovědná první země, kde migranti vkročí na půdu EU.

Dnešní summit by měl potvrdit plán připravený diplomaty a lidmi kolem předsedy Tuska, který předpokládá začátek prací na "vyloďovacích platformách", tedy střediscích nejspíš v severní Africe, kam by byli z moře zachránění migranti převáženi místo toho, aby mířili do italských přístavů. Před jednáním dávala řada premiérů a prezidentů najevo přesvědčení, že právě takové řešení - předpokládající dohody s africkými státy - by mohlo migrační proud rychle a výrazně omezit. Mnohé africké země se už ale vyslovily odmítavě.

Conteho požadavek na sdílenou odpovědnost za ty, kdo překročí vnější hranici unie, je v rozporu se stávajícími pravidly EU a pro mnoho zemí nejspíš jen těžko přijatelný.

Kvůli dosavadnímu vývoji summitu byla v Bruselu zrušena společná tisková konference Donalda Tuska a šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.

ČR do závěrů summitu prosadila zmínku o reverse charge

Česká republika do závěrů dnešního summitu Evropské unie prosadila zmínku o možnosti používat k boji proti daňovým únikům na dani z přidané hodnoty (DPH) systém přenesené daňové povinnosti, označovaný jako reverse charge. Novinářům to dnes po první části jednání řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Závěry summitu však zatím přijaty nebyly kvůli Itálii, která chce dokument schválit až po debatě o migraci.

Premiér Andrej Babiš, který dnes a v pátek Českou republiku na summitu zastupuje, dlouhodobě velmi stojí o to, aby země mohla systém používat obecně. Evropská komise tuto možnost navrhla už koncem roku 2016, poté, co na ni Babiš tlačil ještě jako ministr financí. Od té doby už byl návrh několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10.000 eur (přes 250.000 Kč).

"Předložil jsem návrh ohledně našeho projektu reverse charge," řekl Babiš novinářům. Českou iniciativu podle dřívějšího vyjádření státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře podpořili premiéři států visegrádské skupiny (V4), do níž patří kromě Česka také Maďarsko, Slovensko a Polsko. "Rada nakonec akceptovala naši změnu," dodal Babiš. Na červencové schůzce ministrů financů tak Česko může téma reverse charge znovu otevřít, dodal.

Ministři financí se naposledy před měsícem na podpoře návrhu neshodli, věc už podruhé vetovala Francie. Česká republika na oplátku blokuje pro Paříž důležitý návrh možnosti přesunu elektronických publikací do nižší sazby daně.

Původní návrh závěrů dnešní schůzky, tak jak jej pro premiéry a prezidenty připravili diplomaté, hovořil o tom, že mají "pokračovat práce na efektivnějším výběru DPH". Zmiňují navíc potřebu upravit unijní daňová pravidla a systémy pro digitální věk. Změna, s níž přišel Babiš, nástroje k efektivnímu výběru daní konkretizuje.

Výsledkem by podle představ Prahy mělo být "popohnání" rozhovorů na radě ministrů financí. O daňových otázkách rozhodují unijní státy jednomyslně. Členem V4 je vedle Česka ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Evropská komise chce nynější prozatímní systém DPH, který platí už roky, nahradit zcela novým řešením. I proto požadavek Česka na obecnou reverse charge vnímají některé země unie jako nesystémové řešení.

Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu Kč). S návrhem reformy přišla komise loni v říjnu, platit by měla reforma od roku 2022.

Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč).

Severoafrické státy odmítají střediska pro migranty

Severoafrické země se jedna po druhé začaly vymezovat vůči návrhům zaznívajícím v Evropské unii, že by se už na africkém kontinentu měla zřizovat záchytná střediska pro migranty mířící do Evropy. K odmítavému stanovisku Libye se dnes přidalo také Alžírsko a Maroko.

Alžírský ministr zahraničí Abdal Kádir Misálih dnes zcela vyloučil, že by se v jeho zemi měla zřizovat záchytná střediska pro migranty mířící z Afriky do Evropy. "Nepřipadá absolutně v úvahu, aby Alžírsko otevíralo záchytná centra pro pokoutné migranty na svém území," prohlásil ministr. "EU má prostředky pro řešení krize," dodal.

Po něm se ozval i šéf marocké diplomacie Násir Búrita. "Maroko odmítá a vždy odmítalo takovéto metody řešení otázky migračních toků," řekl dnes Búrita po setkání v Rabatu se svým španělským protějškem Josepem Borrellem. Zároveň odsoudil snahu o příliš "snadná řešení" a "kontraproduktivní mechanismy".

V zemích Evropské unie, jejichž nejvyšší představitelé se dnes na jednání v Bruselu věnují hlavně problému migrace, zaznívají názory, že by se zmíněná střediska měla budovat už v afrických zemích. Kromě Libye, Alžírska či Maroka se uvažuje i o Tunisku nebo evropské Albánii.

Cílem je mimo jiné odrazovat migranty od toho, aby se vydávali na životu nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, čímž pak nutí podle mezinárodních pravidel hlavně Evropany, aby jim poskytovali pomoc a umísťovali je na starém kontinentu.

Nechuť zřizovat nová centra na svém území projevila v předchozích dnech jako první Libye, která je už tak zahlcená desítkami tisíc migrantů. Libyjský vicepremiér Ahmad Maítík zřizování táborů pro migranty v Libyi vyloučil v pondělí na společné tiskové konferenci s italským ministrem vnitra a vicepremiérem Matteem Salvinim.

EU summit