Merkelová je připravena vzdát se vedení CDU, vlády nikoli

Berlín - Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; funkci kancléřky ale hodlá dál zastávat. Podle agentury DPA to dnes Merkelová řekla předsednictvu své strany v Berlíně. Dosud přitom politička, která CDU vede od roku 2000 a kancléřkou je od roku 2005, trvala na tom, že by úřady šéfky strany a vlády měly jít ruku v ruce.

Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku, kde má strana nejhorší výsledek od roku 1966. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentářů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.

V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o tom, zda by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany. Politička až do dnešního dne dávala najevo, že s tím počítá, a proto se spíše očekávalo, že by se vedení strany mohla vzdát až za další dva roky, tak aby nový šéf CDU stranu vedl do parlamentních voleb v roce 2021.

Kdo dlouholetou předsedkyni nahradí, zatím není jasné. Už dříve se spekulovalo, že by se o post mohla ucházet někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, nebo ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky. O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz.

Zemské volby v Hesensku vyhrála CDU před Zelenými a SPD

Nedělní zemské volby v Hesensku vyhrála podle předběžných výsledků Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27 procent hlasů. Druzí jsou Zelení s 19,8 procenta a těsně třetí sociální demokracie (SPD) taktéž s 19,8 procenta. Pro CDU a SPD jde ale o nejhorší výsledky za desetiletí. V Berlíně se kvůli tomu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.

Zatímco před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 procenta a SPD 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.

Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.

Politici SPD, jejichž strana propadla i v zemských volbách v Bavorsku před dvěma týdny, se už nechali slyšet, že celoněmecká vláda nemůže fungovat jako dosud. V CDU se zase objevují hlasy zpochybňující, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany.

Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku těžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.

Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech. Šestici parlamentních stran doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.

Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.

Výsledky hesenských zemských voleb:

Strana	Procento hlasů 2018	Počet mandátů	Procento hlasů 2013	Počet mandátů
CDU	27	40	38,3	47
Zelení	19,8	29	11,1	14
SPD	19,8	29	30,7	37
AfD	13,1	19	4,1	0
FDP	7,5	11	5,0	6
Levice	6,3	9	5,2	6

Tisk: Voliči v Hesensku trestají CDU a SPD za celoněmeckou vládu

Křesťanští (CDU) a sociální demokraté (SPD) utrpěli v nedělních zemských volbách v Hesensku debakl, který je trestem za to, jak funguje celoněmecká koalice CDU/CSU a SPD, shodují se německá média. Předsedkyně obou stran - Angela Merkelová a Andrea Nahlesová - kvůli hlasování ve více než šestimilionové spolkové zemi znovu oslabí, míní a některá rovnou píší o konci vlády.

V hodnocení hesenských voleb, v nichž CDU i SPD ztratily více než deset procentních bodů, se tentokrát německá média prakticky neliší. "Debakl pro CDU a SPD," stojí na titulní straně nejčtenějšího seriózního deníku Süddeutsche Zeitung. "Vysoké ztráty pro CDU a SPD, Zelení silní," píše zase list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Deník Tagesspiegel konstatuje, že "Hesensko potrestalo velkou koalici", bulvární Bild zase, že Merkelová a Nahlesová utrpěly těžkou porážku.

Velmi podobně nedělní hlasování, v němž výrazně uspěli Zelení, vnímají i další média. Deník Sächsische Zeitung míní, že volby je třeba brát jako výsledek fungování berlínské velké koalice. "Měla zajistit stabilitu v nestabilním světě. Místo toho její účastníci dále ztratili na důvěryhodnosti," píše list, podle něhož berlínský kabinet zatím nevládl dobře.

"S velkou koalicí v Berlíně je konec," je dokonce přesvědčen týdeník Zeit, podle kterého ještě voliči žádnou spolkovou vládu nepotrestali tak těžce jako v říjnových volbách v Bavorsku a v Hesensku. Pokud chce sociální demokracie přežít, musí podle týdeníku velkou koalici ukončit, a to nejlépe velmi rychle.

Otázku, jak dlouho bude ještě koalice CDU/CSU a SPD vládnout, si klade i server Spiegel Online. "Je to otázka, která po tomto (nedělním) večeru získává na výbušnosti," míní web, podle něhož se zejména v CDU rozvine debata o postavení šéfky strany Merkelové. Její přitažlivost v očích voličů klesá také podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, který je přesvědčen, že Merkelová by v prosinci už neměla znovu kandidovat na předsedkyni křesťanských demokratů.

Německo volby správa odhady Hesensko