Merkelová nechce znovu kandidovat do Spolkového sněmu

Berlín - Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021. Podle německých médií to dnes Merkelová řekla předsednictvu své strany v Berlíně. Politička, která CDU vede od roku 2000 a kancléřkou je od roku 2005, přitom dosud trvala na tom, že by úřady šéfky strany a vlády měly jít ruku v ruce.

I když by Merkelová v čele vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) ráda zůstala až do příštích řádných voleb, není jisté, jestli se tak stane. V nynější situaci je totiž možné, že se SPD, která stejně jako CDU/CSU dramaticky oslabuje, rozhodne z kabinetu odejít dříve. A v případě předčasných voleb je prakticky vyloučené, že by Merkelová znovu kandidovala na kancléřku. Zcela jasné pak je, že se po skončení nynějšího volebního období za tři roky nebude znovu ucházet o křeslo v parlamentu, a tím pádem ani o post kancléřky, který nyní zastává už počtvrté.

Hlavním důvodem dnešního rozhodnutí čtyřiašedesátileté rodačky z Hamburku jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU i kvůli své migrační politice propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentátorů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.

V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o budoucnosti Merkelové. To, že ve straně ztratila velkou část podpory, se naplno ukázalo v září, když překvapivě nedokázala prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce CDU/CSU. Tím, že se vzdá pozice předsedkyně, navíc podle pozorovatelů přijde o další část svého vlivu.

Kdo dlouholetou šéfku strany nahradí, zatím není jasné. Své rozhodnutí kandidovat už oznámila někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové. Spekuluje se rovněž o ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky.

O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz. Zcela vyloučená není ani kandidatura exministra financí a šéfa Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, který by ale ve věku 76 let nejspíš jen těžko mohl být představitelem "obnovy strany", po níž řada členů volá.

Na rozhodnutí Merkelové už reagoval třeba šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, podle kterého se politička vzdala špatného úřadu. Pokud se vláda CDU/CSU a SPD rozpadne, je jeho strana připravena konstruktivně jednat. Nevylučuje přitom ani nové rozhovory o vládě s CDU/CSU a Zelenými, které loni na podzim ztroskotaly. Už by je ale nevedla s Merkelovou.

SPD zatím o personálních změnách podle své šéfky Andreji Nahlesové diskutovat nechce.

Zemské volby v Hesensku vyhrála CDU před Zelenými a SPD

Nedělní zemské volby v Hesensku vyhrála podle předběžných výsledků Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27 procent hlasů. Druzí jsou Zelení s 19,8 procenta a těsně třetí sociální demokracie (SPD) taktéž s 19,8 procenta. Pro CDU a SPD jde ale o nejhorší výsledky za desetiletí. V Berlíně se kvůli tomu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.

Zatímco před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 procenta a SPD 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.

Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.

Politici SPD, jejichž strana propadla i v zemských volbách v Bavorsku před dvěma týdny, se už nechali slyšet, že celoněmecká vláda nemůže fungovat jako dosud. V CDU se zase objevují hlasy zpochybňující, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany.

Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku těžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.

Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech. Šestici parlamentních stran doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.

Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.

Výsledky hesenských zemských voleb:

Strana	Procento hlasů 2018	Počet mandátů	Procento hlasů 2013	Počet mandátů
CDU	27	40	38,3	47
Zelení	19,8	29	11,1	14
SPD	19,8	29	30,7	37
AfD	13,1	19	4,1	0
FDP	7,5	11	5,0	6
Levice	6,3	9	5,2	6

Tisk: Voliči v Hesensku trestají CDU a SPD za celoněmeckou vládu

Křesťanští (CDU) a sociální demokraté (SPD) utrpěli v nedělních zemských volbách v Hesensku debakl, který je trestem za to, jak funguje celoněmecká koalice CDU/CSU a SPD, shodují se německá média. Předsedkyně obou stran - Angela Merkelová a Andrea Nahlesová - kvůli hlasování ve více než šestimilionové spolkové zemi znovu oslabí, míní a některá rovnou píší o konci vlády.

V hodnocení hesenských voleb, v nichž CDU i SPD ztratily více než deset procentních bodů, se tentokrát německá média prakticky neliší. "Debakl pro CDU a SPD," stojí na titulní straně nejčtenějšího seriózního deníku Süddeutsche Zeitung. "Vysoké ztráty pro CDU a SPD, Zelení silní," píše zase list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Deník Tagesspiegel konstatuje, že "Hesensko potrestalo velkou koalici", bulvární Bild zase, že Merkelová a Nahlesová utrpěly těžkou porážku.

Velmi podobně nedělní hlasování, v němž výrazně uspěli Zelení, vnímají i další média. Deník Sächsische Zeitung míní, že volby je třeba brát jako výsledek fungování berlínské velké koalice. "Měla zajistit stabilitu v nestabilním světě. Místo toho její účastníci dále ztratili na důvěryhodnosti," píše list, podle něhož berlínský kabinet zatím nevládl dobře.

"S velkou koalicí v Berlíně je konec," je dokonce přesvědčen týdeník Zeit, podle kterého ještě voliči žádnou spolkovou vládu nepotrestali tak těžce jako v říjnových volbách v Bavorsku a v Hesensku. Pokud chce sociální demokracie přežít, musí podle týdeníku velkou koalici ukončit, a to nejlépe velmi rychle.

Otázku, jak dlouho bude ještě koalice CDU/CSU a SPD vládnout, si klade i server Spiegel Online. "Je to otázka, která po tomto (nedělním) večeru získává na výbušnosti," míní web, podle něhož se zejména v CDU rozvine debata o postavení šéfky strany Merkelové. Její přitažlivost v očích voličů klesá také podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, který je přesvědčen, že Merkelová by v prosinci už neměla znovu kandidovat na předsedkyni křesťanských demokratů.

Německo volby správa odhady Hesensko