V Británii se rozjela předvolební kampaň. Johnson přirovnal Corbyna ke Stalinovi - ceskatelevize.cz/ct24

Premiéra Borise Johnsona dopoledne přijala královna, aby mu udělila formální souhlas s rozpuštěním parlamentu a vypsáním voleb. Tímto okamžikem začalo pětitýdenní období předvolební kampaně.

S projevy se na voliče během středečního odpoledne obrátí jak premiér Johnson, tak i šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Johnson podle britského tisku hodlá slíbit, že dotáhne do konce plánovaný odchod Británie z Evropské unie, Corbyn zase nabídne „opravdovou změnu“.

Přestřelka v médiích a na sítích

„Tragédií moderní Labouristické strany pod vedením Jeremyho Corbyna je, že niterně nenávidí motivaci ziskem,“ uvedl britský premiér v článku v konzervativním listu The Daily Telegraph. „Předstírají, že je jejich nenávist namířena jen na určité miliardáře – a ukazují prstem na jednotlivce s radostí a pomstychtivostí, jakou nikdo neviděl od doby, kdy Stalin pronásledoval kulaky,“ dodal Johnson a použil přitom ruského výrazu pro majetné rolníky.

Sovětský diktátor Stalin na konci 20. let minulého století nařídil kulaky „jako třídu“ zlikvidovat. Následovalo zatýkání, deportace a fyzická likvidace relativně bohatých sedláků, což vedlo k rozvratu zemědělské výroby v SSSR.

Pokud by se podle Johnsona dostali labouristé k moci, zvedli by daně „tak zlovolně“, že by to zničilo prosperitu Spojeného království. Zvýšení daní by se podle něj dotklo důchodů, obchodů, dědictví i nemovitostí.

Corbyn označil na Twitteru Johnsonovy výroky za „nesmysly, se kterými superbohatí přichází, aby se vyhnuli tomu, že budou platit o trochu více na daních“. Později dodal, že labouristé chtějí mimo jiné zlepšit situaci ve zdravotnictví, „vyřešit brexit za šest měsíců“ či nastartovat „zelenou průmyslovou revoluci“.

Labouristé chtějí skutečně změnit daňový systém Británie, který podle nich příliš straní bohatým. Kontroverze však vyvolává třeba plán, podle kterého by firmy nad 250 zaměstnanců musely vytvořit fond kontrolovaný zaměstnanci, jimž by se z něj vyplácely každoročně dividendy.

Volby jako řešení brexitového patu

Poslanci dolní komory britského parlamentu vypsání předčasných parlamentních voleb schválili na návrh vlády minulý týden. Poslední sněmovní schůze trvala tři týdny a dva dny a poslanci během ní stihli vyslechnout, projednat a schválit tradiční královninu řeč, která stanoví priority vlády, zvolit Lindsayho Hoylea novým předsedou Dolní sněmovny a také se poprvé od roku 1982 mimořádně sejít v sobotu.

Celé více než dvouleté období, po které nyní již rozpuštěná Dolní sněmovna zasedala, se neslo ve znamení plánovaného odchodu Spojeného království z Evropské unie. Jeho termín byl nakonec z 31. října opět odložen, tentokrát nejpozději na 31. ledna 2020.

O zákonech souvisejících nejen s brexitem už nyní bude hlasovat dolní komora britského parlamentu v novém složení. Britové budou své zástupce vybírat 12. prosince. V posledním měsíci v roce se přitom budou parlamentní volby konat poprvé téměř za sto let.

Zda ovšem předčasné volby dokážou patovou situaci kolem brexitu vyřešit, není vůbec jasné. Aktuální průzkum agentury ICM předpovídá vítězství vládních konzervativců (38 procent) a nejsilnější opoziční straně, labouristům Jeremyho Corbyna, přisuzuje druhé místo (31 procent).

Není ale vyloučeno, že žádná z velkých stran nezíská v Dolní sněmovně většinu. Silnou pozici by si mohli vydobýt Liberální demokraté (15 procent), kteří žádají zrušení brexitu, i Strana pro brexit (devět procent) europoslance Nigela Farage, která naopak prosazuje odchod země z EU bez dohody.

Let's block ads! (Why?)