Ukrajinský boeing zasáhli omylem Íránci, tvrdí tajné služby - Novinky.cz

Tyto tři zdroje uvedly, že boeing společnosti UIA, který vzlétl z Teheránu krátce po íránském raketovém útoku na dvě základny v Iráku využívané Američany, byl zasažen raketou země-vzduch systému Tor M-1 označovanou v kódu NATO Gauntlet.

Podle obou amerických představitelů šlo o náhodu. Íránská protivzdušná obrana byla podle nich aktivována po íránském útoku na základny pro případ odvetného úderu a zareagovala na vzlétající letadlo ukrajinských aerolinek.

Původně se uvádělo, že letadlo havarovalo v důsledku mechanické závady, což potvrdila i ukrajinská ambasáda v Íránu, ale pak své tvrzení popřela s tím, že ještě nelze učinit závěry o příčině pádu.

Trosky ukrajinského boeingu, který havaroval u Teheránu

Foto: Iran Press, Reuters

Už ve středu se pak objevily záběry s úlomky, které by mohly pocházet z rakety Tor. Nalezeny byly na jihozápadním předměstí Teheránu nedaleko Chomejního letiště. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danylov ve čtvrtek řekl, že mezi možnými příčinami pádu je zásah raketou systému Tor M-1 a ukrajinští experti budou pátrat po případných stopách zásahu. Dalšími možnými příčinami je střet s dronem nebo jiným letícím předmětem a teroristický útok.

Tvrzení Newsweeku zpochybnil předseda íránského úřadu pro civilní letectví Alí Abedzadeh: „Kdyby zasáhla letadlo raketa nebo střela, spadlo by volným pádem. Jak může být letadlo zasaženo raketou nebo střelou a pilot se je pak pokusí obrátit a vrátit na letiště?“

Boeing havaroval dvě minuty po startu. Podle některých svědků mu hořel motor. Posádka se pokoušela vrátit na letiště. Při pádu zahynulo 82 Íránců, 63 Kanaďané a jedenáct Ukrajinců, z nichž devět bylo členy posádky, deset Švédů, sedm Afghánců a tři Němci.

Protiletecký systém Tor M1

Foto: Profimedia.cz

Tor

Tor je sovětský mobilní raketový protiletadlový a protiraketový systém krátkého doletu, určený proti letadlům, střelám s plochou dráhou letu, vrtulníkům i dronům, který se dá používat za každého počasí. Vyvíjen byl od sedmdesátých let a do výzbroje byl zařazen v roce 1986. Určen je obranu cílů. V kódu NATO je označován jako SA-15 Gauntlet.

Systém se dále vyvíjel. Verze Tor M1 byla zavedena do výzbroje v roce 1991. Má vyšší přesnost a její radar je schopen sledovat současně dva cíle. Může zasahovat cíle letící od 1500 metrů výše, verze M-2 i cíle letící jen v kilometrové výšce. Existuje i jeho námořní verze pro obranu lodí.

Ve výzbroji ho má nadále Rusko, ale využívá ho dalších 14 zemí včetně Íránu, Jemenu a Číny nebo Ukrajiny.

Samotná raketa 9M331 poháněná tuhým palivem má dosah 12 km a je schopna likvidovat cíle do výšky 6000 metrů. Přepravuje se na pásovém vozidle 9A331, ze kterého může být odpalovaná.

Raketa o dálce 2,9 metru ráže 235 mm váží 167 kg. Hlavice má hmotnost 15 kg.

Systém může operovat nezávisle. Střely může vypalovat i za jízdy. Připraven k palbě je do tří minut a odpal následuje pět až osm sekund po detekci cíle.

Let's block ads! (Why?)

https://news.google.com/__i/rss/rd/articles/CBMihAFodHRwczovL3d3dy5ub3Zpbmt5LmN6L3phaHJhbmljbmkvYmxpemt5LWEtc3RyZWRuaS12eWNob2QvY2xhbmVrL3VrcmFqaW5za3ktYm9laW5nLXphc2FobGktb215bGVtLWlyYW5jaS10dnJkaS10YWpuZS1zbHV6YnktNDAzMDk0NDHSAQA?oc=5

Bagikan Berita Ini