O přístup k Telegramu usiluje ruská tajná služba FSB, která argumentuje tím, že službu používali kupříkladu pachatelé loňského dubnového atentátu v petrohradském metru. Ten si vyžádal 16 mrtvých. Roskomnadzor ve čtvrtek varoval, že nařízení bude po verdiktu soudu uplatňováno „s okamžitou platností“.
Zakladatel služby Pavel Durov již dříve uvedl, že poskytnutí přístupu k šifrovaným zprávám uživatelů odporuje 23. článku ruské ústavy ohledně práva na listovní tajemství. Upozornil také na to, že provozovatel služby žádný šifrovací klíč nemá, neboť si je vytváří zařízení uživatelů.
Dvojí využití Telegramu: klasicky, nebo bezpečně
Podle údajů z letošního března má Telegram 200 milionů měsíčních aktivních uživatelů – kromě Ruska hlavně na Středním východě. Specifikem Telegramu jsou dva způsoby posílání zpráv: klasicky a bezpečně. V prvním případě jsou zprávy šifrovány při přenosu a na serveru, kde k nim provozovatel má přístup.
Ve druhém se kompletně kódují už na straně klienta a servery je předávají bez možnosti jejich přečtení. Bude-li jejich autor chtít, může při posílání zprávy nastavit i její automatickou sebedestrukci. Do několika vteřin po ní nemusí být ani památky. Bezpečnostní služby tedy nemají šanci taková data z těchto soukromých konverzací získat, musely by mít prakticky přímý fyzický přístup k danému telefonu nebo počítači.
Ruské úřady pod záminkou boje proti terorismu zpřísňují v posledních letech dohled nad internetem. Ruská agentura RBK navíc před pár dny upozornila, že ruská kontrarozvědka posiluje kontrolu vnitrostátních komunikací a od ruských operátorů požaduje pravidelné informace o zaměstnaných cizincích a zahraničních dodavatelských firmách.
Kromě jména a bydliště jde o seznam všech přístupových hesel, která daná osoba v rámci svého pracovního zařazení dostala. Informace o spolupracujících zahraničních firmách mají obsahovat místo a adresu registrace a seznam filiálek. Nařízení se vztahuje na všechny komunikační společnosti působící v Rusku včetně největších firem MTS, VympelKom, Rostělekom nebo MegaFon.
Jak je internet kontrolován jinde?
Řadou zásahů je v tomto směru „proslulá“ zejména Čína. Její úřady kupříkladu v roce 2006 donutily Google, aby přistoupil na cenzurní opatření, a byla spuštěna čínská verze tohoto vyhledávacího gigantu. Po nepokojích v Sin-ťiangu v roce 2009 došlo k zablokování Facebooku, dva roky nato se zákazu dočkal i Twitter. Místo něj teď Číňané využívají sociální síť Weibo.
Na protesty v Hongkongu v roce 2014 reagoval Peking omezením přístupu k fotografické síti Instagram. Ten funguje jen někdy, většinou však nejde nahrát obrázek. Podle serveru GreatFire, který se zabývá internetovou cenzurou v Číně, je stránka blokována z 92 procent.
K zemím s nejtvrdšími cenzurními opatřeními patří nepochybně Severní Korea. V červnu 2016 KLDR oficiálně oznámila, že zablokovala Facebook, YouTube, Twitter a mediální stránky Jižní Koreje. Mimo jiné znepřístupnila stránky se „sexuálním obsahem a weby pro dospělé“.
V Saúdské Arábii jsou oficiálními místy blokovány stránky, které mají „škodlivý, ilegální a útočný obsah nebo vystupují proti islámu“. Přístup je zakázaný i k webům s pornografií. Také je zakázán přístup na weby náboženských menšin v zemi, disidentů nebo politických oponentů. Celkem Saúdská Arábie zablokovala 400 tisíc stránek.
A obyvatelé Kuby, která stále bojuje s nedostatečným internetovým připojením, se ve své domovině mohou připojit pouze na intranet, který kontroluje vláda, a k e-mailu. Dostupné jsou i zahraniční zpravodajské weby jako BBC, El Pais nebo Financial Times. Na univerzitách a ve vládních institucích jsou blokované sociální sítě Facebook a Twitter a stránky jako Yahoo, MSN nebo Hotmail.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Rusko utahuje šrouby. Soud nechal zablokovat oblíbenou aplikaci Telegram"
Post a Comment