Sprška raket, ale co dál? Trump nešetří hrozbami, strategie však chybí

Celý svět očekává, kdy avizovaná americká vojenská odveta za údajný chemický útok ve městě Dúmá začne. Syrská vláda už rozesílá textové zprávy, jimiž občany vyzývá, aby se na útok připravili, před obchody s potravinami stojí dlouhé fronty.

Bellingcat Skupina analytiků ze skupiny Bellingcat  na základě informací z veřejných zdrojů došla k závěru, že při sobotním útoku ve městě Dúmá zahynulo 34 lidí. Podle analytiků byl při útoku použit chlór. Nádoba s chemickou látku byla svržena z helikoptéry, které odstartovala z režimní základny Dumajr. Celou zprávu čtěte zde.

Experti varují před možnými důsledky amerického útoku v zemi, kde po sedmi letech občanské války operují syrské, ruské, íránské, americké, turecké i kurdské jednotky. Čím větší úder, tím větší riziko náhodných obětí a větší riziko eskalace konfliktu s Ruskem a Íránem, tedy státy, které podporují syrského prezidenta Bašára Asada. Omezený úder byl ale Asada zase nemusel bolet, píše list The New York Times.

Nejpravděpodobnější je útok raketami odpálenými ze Středozemního moře. Pokud by se však Trump rozhodl poslat nad Sýrii americké piloty, musí počítat s moderními ruskými systémy protiletadlové obrany S-400. Syřané s pomocí Moskvy značně zdokonalili možnosti své protiletecké obrany, například nedávno se jim podařilo sestřelit izraelskou stíhačku F-16.

Američané dali Asadovi čas

Syrské a ruské jednotky navíc měly spoustu času na přípravu, protože Američané se už několik dní snaží své kroky zkoordinovat s Francouzi a Brity. Představitelé Pentagonu uvádějí, že Syřané přesunuli své nejcennější vojenské letouny na ruskou základnu Hmímím, protože počítají s tím, že tam si Spojené státy zaútočit nedovolí. Také Rusové v očekávání amerického útoku přesunuly některé jednotky.

„Cílem je zasáhnout vojenské cíle. Pokud možno co nejvíc vojenské techniky, protože tato zvěrstva páchá syrská armáda. Snížením jejích vojenských kapacit se Američané chtějí ujistit, že jejich poselství bylo pochopeno,“ řekl americkému listu Andrew J. Tabler z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku.

Podle něj však existuje značné riziko, že při americkém úderu budou umírat Rusové. „Tvrdí, že mají své lidi na každé syrské základně. Pokud začneme zabíjet Rusy, tak nám hrozí riziko konfrontace s Ruskem,“ dodal. K takové situaci došlo už letos v únoru, kdy americký nálet u Eufratu zabil stále neznámý počet ruských žoldáků. Od těch ovšem Moskva dává ruce pryč.

Spojené státy a Rusko nicméně v Sýrii udržují krizovou linku, která má zabránit vzájemné konfrontaci ve vzdušném prostoru. List Kommersant ve čtvrtek uvedl, že Rusko očekává od Pentagonu koordináty cílů případného úderu, aby byla vyloučena i teoretická možnost ruských ztrát. 

Ostrá slova, ale strategie chybí

Trump ostrými slovy nešetří a platí to i o Sýrii. „Ne, tupoune, já bych do Sýrie nešel,“ vzkázal v roce 2013 Barackovi Obamovi, který tehdy zvažoval raketový úder na Asada kvůli plynovém útoku ve východní Ghútě. „Ale kdybych to udělal, tak by to bylo překvapení a nevytruboval bych do médií jako hlupák,“ dodal.

Obama nakonec nic neudělal, zato Trump ano. Před rokem nechal odpálit desítky Tomahawků na základnu u města Homs, odkud údajně startovaly syrské letouny, které provedly chemický útok v provincii Idlíb. O 24 hodin později základna opět fungovala.

Tento případ ukazuje, že americký přístup k Sýrii je podobně jako všechny kroky současné americké administrativy do značné míry diktován Trumpovou impulzivní povahou. List The Washington Post píše, jaký údiv v Pentagonu vyvolala jeho slova o brzkém stahování amerických jednotek ze Sýrie, kde Američané asistují kurdským milicím.

Trump v Sýrii zvažuje i nevojenskou reakci. Asad podle Ruska ovládl Dúmu

Trump údajně požadoval, aby americké jednotky ze Sýrie odešly do 48 hodin. Představitelé Pentagonu se mu snažili vysvětlit, že to technicky není proveditelné a nakonec se jim podařilo přesvědčit, aby kývl na dalšího půl roku, aby Američané mohli zlikvidovat zbytky Islámského státu.

Proti unáhleným akcím bez uvážení důsledků se kromě jiných staví ministr obrany Jim Mattis. Podle serveru Politico chce nejen odvetu, ale především strategii. 

Eric Edelman, bezpečnostní analytik, který pracoval v administrativě George Bushe, soudí, že loňský raketový útok na syrskou základnu u Homsu nebyl ukotven v širší strategii. Americká odveta tak syrský režim neodradila od dalšího použití chemických zbraní právě proto, že chyběl širší strategický plán.

Mattisův spolupracovník a bývalý velvyslanec v Iráku James Jeffrey poukázal na to, že se šéf Pentagonu se chce soustředit hlavně na Severní Koreu. „Dokud je tu nebezpečí severokorejských raket, nebude Mattis chtít rozptylovat pozornost kvůli něčemu na Blízkém východě, co může skončit širším konfliktem s Íránem,“ řekl.

Let's block ads! (Why?)

https://zpravy.idnes.cz/syrie-donald-trump-basar-asad-duma-rusko-utok-intervence-pe4-/zahranicni.aspx?c=A180412_102746_zahranicni_aha

Bagikan Berita Ini