Srbský ultranacionalista Šešelj dostal v Haagu desetiletý trest, do vězení však nepůjde

Šešelj se narodil 11. října 1954 v Sarajevu, kde vystudoval práva; ještě za studií se stal komunistou. V roce 1979, tedy v pouhých pětadvaceti letech, obhájil doktorát za práci Politická podstata militarismu a fašismu. V té době už byl členem Svazu komunistů Jugoslávie a otevírala se před ním slibná akademická kariéra, na Sarajevské univerzitě přednášel o teorii války.

V polovině 80. let se ale ocitl v opozici proti komunistickému režimu, když kritizoval federální systém a v roce 1984 byl jako „srbský nacionalista“ odsouzen ke čtyřem letům vězení. Nejvyšší soud mu trest snížil, téměř dva roky ale strávil v jedné z nejhorších jugoslávských věznic v Zenici. Spoluvězni ho údajně znásilňovali, proto prý od té doby nenávidí Bosňáky. Když se vrátil z vězení, stal se z něho antikomunista.

Na konci 80. let se Šešelj dostal do kontaktu s „tvrdým jádrem“ srbských nacionalistů v exilu, pro které držel řadu přednášek. Na začátku následující dekády prošel několika uskupeními, z nichž se v únoru 1991 ve městě Kragujevac zrodila Srbská radikální strana, politický útvar, z jehož řad vzešel i bývalý srbský prezident Tomislav Nikolič i jeho nástupce Vučič (ti se ale se Šešeljem už před lety rozešli).

Od začátku ozbrojených srážek v někdejší Jugoslávii patřil k nejhorlivějším zastáncům myšlenky Velkého Srbska, které mělo podle jeho představ zabírat prakticky celou Jugoslávii až na Slovinsko a část Chorvatska. Jím podporované dobrovolnické jednotky se zapojily do bojů v Chorvatsku a Bosně i později v Kosovu.

Byl považován za „muže na špinavou práci“ Slobodana Miloševiče, s někdejším jugoslávským a srbským prezidentem měl ovšem poněkud rozporné vztahy. Ty se pohybovaly od takřka bezvýhradné podpory až po otevřenou roztržku v polovině 90. let, kdy Šešelj nesouhlasil s mírovým plánem pro Bosnu; po obvinění z válečných zločinů ho tehdejší bělehradská vláda dokonce poslala na pár měsíců do vězení.

Koncem 90. let byl ale dlouholetý předseda Srbské radikální strany (SRS) opět Miloševičovým spojencem, mezi roky 1998 a 2000 byl místopředsedou srbské vlády. Po svržení Miloševičova režimu v říjnu 2000 se Šešelj stal lídrem srbského nacionalistického hnutí. Svou extrémně nacionalistickou stranu vede nepřetržitě od roku 1991; v jejím čele formálně stál i v letech 2003 až 2014, kdy pobýval ve vězení ICTY.

Poté, co jej ICTY zprostil obvinění, kandidoval v dubnu 2016 ve volbách za SRS, kterou po čtyřleté pauze dovedl do parlamentu. Strana tehdy skončila třetí a ve 250členné Skupštině získala 22 mandátů. Klesající vliv Šešelje, který nicméně stále dokáže do ulic dostat tisíce příznivců, ale ilustrovaly prezidentské volby v roce 2017, jež už v prvním kole vyhrál jeho někdejší chráněnec Aleksandar Vučič. Vojislav Šešelj skončil až pátý se ziskem pouhých 4,5 procenta hlasů.

Zdroj: ČTK

Let's block ads! (Why?)

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2447200-srbsky-ultranacionalista-seselj-dostal-v-haagu-desetilety-trest-do-vezeni-vsak-nepujde

Bagikan Berita Ini